Chýňský zpravodaj 1/2017  

Proč se stát podporujícím členem Dřevosadu

Existuje hodně bohulibých organizací, pomáhají v různých oblastech, ať už jde o pomoc lidem, zvířatům anebo přírodě. Kolikrát si ale klademe otázku, kolik peněz se opravdu dostane k potřebným, jak budou námi vložené prostředky využity?

Co se týče pomoci přírodě, přijde mi nejlepší pomáhat přímo tam, kde žijeme. Podporu máme pod svou kontrolou a sami pak můžeme ze zlepšených životních podmínek těžit. Spolek Dřevosad byl v Chýni založen v roce 2014 a jeho hlavním cílem je rozšířit plochy zeleně v našem okolí a to nejen proto, abychom měli kam vyrazit na procházky, ale i proto, aby kolem nás začal vznikat přírodní prostor jako protiváha k stále se rozšiřující výstavbě.

Pokud máte podobný názor, přidejte se k nám, staňte se podporujícím členem Dřevosadu!

Po zaplacení členského příspěvku 200,- Kč (částka je podle stanov využita pouze k nákupu sazenic dřevin a pomocného materiálu potřebného k výsadbě), obdržíte potvrzení o členství, které je vždy vystavené na období jednoho kalendářního roku.

Jako podporující člen budete informován o všech aktivitách spolku, budete zván na spolkové akce, bude Vám také zaslána výroční zpráva a přehled o hospodaření, z kterého bude patrno, jak bylo s vloženými penězi naloženo. Budeme samozřejmě rádi, když se budete účastnit jarních a podzimních brigád, které pravidelně pořádáme.

Více informací o naší činnosti se můžete dozvědět na adrese: https://www.agenturahledajici.cz/o-nas/drevosad/, zde najdete i stanovy spolku a výroční zprávy nebo mi napište na e-mail: dub@volny.cz . Jakékoliv dotazy rád zodpovím.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 1/2017 

Chýňský zpravodaj 6/2016 

Výsadby pokračují západním směrem

Stejně jak se plánují trasy silnic, podobným způsobem se plánují i trasy biokoridorů - pásů zeleně, které mají propojit všechny části naší republiky. Na katastru Chýně je již tato síť kompletně naplánována a díky pozemkovým úpravám jsou dotčené parcely, na kterých má zeleň vyrůst, ve vlastnictví obce. To je velmi dobrý začátek, teď jde jen o to, aby se našel někdo, kdo na zmíněných pozemcích zeleň vysadí. Možností je více, lze požádat o dotaci na výsadbu (to obec v letošním roce udělala, ale výsledek ještě není znám), dřeviny je možné vysadit také svépomocí, nebo musíme najít někoho, kdo nám s výsadbou pomůže.

Na jaře tohoto roku se podařilo navázat spolupráci s neziskovou organizací Sázíme stromy z.ú., která se právě, jak již vyplývá z názvu, sázení stromů věnuje. Tato nezisková organizace zorganizovala podzimní výsadby v lokalitě Uhlířka (pod Třetí Skálou), navázalo se tedy na již vysazený biokoridor za železniční tratí a pokračovalo se v další jeho části směrem na západ. Za pomoci obce Chýně a Dřevosadu z.s. bylo vysazeno 357 keřů, 30 dubů, 30 střemch, 6 habrů, 15 javorů, 9 jeřábů, 12 lip, 8 planých třešní a 35 ovocných stromů (jabloně a slivoně). Hlavní dík ale určitě patří sponzorům a dobrovolníkům z firem jako jsou Panalpina, Henkel, Rossmann, Moet Hennessy a studentům mezinárodní střední školy z Nebušic. Žáci naší školy z pátého a šestého ročníku se výsadby také účastnili a jak se jim vedlo, můžete vidět na přiložené fotografii.

Navázaná spolupráce s neziskovou organizací Sázíme stromy se velmi zdárně rozvíjí a na rok 2017 už máme hodně nových plánů. Kromě pokračování v již započatých výsadbách na Uhlířce se plánuje nový projekt na výsadbu 125 ořechů do stromořadí vedoucího souběžně se silnicí mezi Úhonicemi a klášterem v Hájku. Jednalo by se o šestimetrový pás zeleně doplněný pěšinou, která by uzavřela vycházkový okruh kolem transformovny.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 6/2016 

Chýňský zpravodaj 5/2016 

Podzimní výsadba za tratí směr Hájek

lokalita Uhlířka (pod Třetí Skálou)

Nezisková organizace Sázíme stromy z.ú. s podporou spolku Dřevosad a obce Chýně letos vysadí do nově vznikajícího biokoridoru 145 stromů a 357 keřů.

Pokud nám chcete pomoct, rádi Vás mezi sebou uvítáme. Brigády jsou ale s ohledem na možnosti a účast sponzorů vždy ve všední dny.

středa 12. 10. 9:00 až 14:00

mezinárodní škola Nebušice, 60 studentů vysadí 357 keřů

čtvrtek 20. 10. 9:00 až 14:00

společnost Panalpina, 15 až 20 lidí vysadí 40 stromů

pondělí 31. 10. 9:00 až 14:00

zaměstnanci firmy Henkel a Rossmann vysadí 35 slivoní a jabloní

čtvrtek 3. 11. 9:00 až 14:00

společnost Panalpina, 15 až 20 lidí vysadí 40 stromů

pátek 11. 11. 9:00 až 13:00

firma Moet Hennessy, přibližně 10 lidí vysadí 30 dubů

Bližší informace rád poskytnu buď prostřednictvím

e-mailu ondrej.jelinek@volny.cz

nebo mi zavolejte na telefon 603 518 038

Ondřej Jelínek, Dřevosad z.s.

Chýňský zpravodaj 5/2016

Chýňský zpravodaj 3/2016 

Kačák nebo Loděnice?

První květnovou sobotu pořádal spolek Arbor a Dřevosad výpravu za poznáním dolního toku Kačáku. Kromě povídání o ptactvu a rostlinstvu jsme se hlavně jeli podívat na nově upravené koryto potoka. Počasí nám přálo a na místo srazu nás dorazilo přibližně dvacet.

Samotný název potoka je pro mnohé záhadou. Na mapách je uváděno jméno Loděnice, podle obce Loděnice, kterou protéká. Mezi lidem se mu však říká Kačák, podle obce Kačice, kterou také protéká, ale podstatně výše (Kačice je západně od Kladna). Oprávněnost použití názvu Kačák je svým způsobem podpořena i názvem přírodního parku, který se rozkládá na středním toku Loděnice mezi obcí Loděnice a Unhoští, a který se paradoxně nazývá Přírodní park povodí Kačáku.

Nad obcí Nenačovice docházelo z důvodu nevhodného napřímení potoka až k třímetrovému zahlubování koryta, k obnažování kořenů břehové vegetace a k jejímu následnému pádu do koryta toku. Díky přívalovým dešťům byla obec Nenačovice téměř každoročně zaplavována.

V listopadu 2014 byla vypsána veřejná zakázka na revitalizaci koryta vodního toku říčky Loděnice. Ve dvoukilometrovém úseku nad obcí Nenačovice se mělo koryto navrátit k členitému a rozvolněnému charakteru. Investrorem zakázky bylo Povodí Vltavy, celkové náklady se dostaly pod 30 milionů korun (předpokládaná cena byla ale 50 milionů). Částku z 95 % zaplatila Evropská unie.

Díky úpravám došlo k prodloužení koryta říčky o 400 metrů a tok se výrazně zpomalil, vybudovaly se zde i nové tůně a brod.

Meandrující potok nyní vytváří vhodné plochy pro usazení ptáků, obojživelníků a rostlin vázaných svou existencí na vodu. V rámci revitalizace bylo vysázeno 10 000 různých dřevin.

Vodu z říčky by měl nově využívat i nenačovický vodní mlýn, který byl dlouhá léta bez vody, pomineme-li pravidelné záplavy, které jeho okolí pravidelně zužovaly.

Ministerstvo životního prostředí ústy svých zástupců při slavnostním předání díla v prosinci 2015 deklarovalo, že projekty podobného typu hodlá podporovat i nadále, a nabízí případným zájemcům i 100% financování.

Během procházky nám Karel Horák vyprávěl o pestrém ptačím společenství, které žije v okolních lesích. Množství ptačích druhů pro nás bylo překvapením o to větším, když jsme se dozvěděli, že většina ze jmenovaných ptáků navštěvuje i naše chýňské zahrady.

Ptáci našich zahrad

Po výletu na Kačák jsem si sumíroval, jaké druhy ptáků je možno vidět u nás v Chýni, resp. přímo na naší zahradě (u hřbitova v Chýni). Napočítal jsem 48 druhů. Do toho samozřejmě zahrnuji jenom ty druhy, které jsem určil naprosto jistě. Nebudu zde vypisovat všechny, ale druhy pouze ne docela běžné: dlask, čížek, jíkavec, hýl obecný, králíček obecný, šoupálek, žluna šedá, sedmihlásek, rehek zahradní, lejsek šedý, pěnice slavíková, žluva, krahujec, mám vyfocené i káně na konstrukci dva metry od domu. Až ke kuchyňským oknům nám zasahují větve borovice, modřínu a jabloně a je hezký zážitek sledovat některé opeřence ze vzdálenosti několika metrů, případně v zimě u krmítka z jednoho metru.

Karel Horák, mala.fox@seznam.cz a Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 3/2016

Chýňský zpravodaj 2/2016 

 Jarní sázení keřů

V sobotu 2. dubna spolek Dřevosad s podporou obce Chýně pořádal brigádu v Biokoridoru Pod Duškánem. Za krásného jarního počasí jsme vysadili 125 keřů (svída krvavá, růže šípková, řešetlák počistivý, dřín obecný, trnka obecná). Keře byly vysazeny do mulčovací textilie a následně ještě zamulčovány vrbovou štěpkou. Vzdálenost mezi sazenicemi je 1,5 m a časem by zde měl vzniknout přirozeně rostoucí živý plot oddělující "Klidovou zónu" od pěšinky vedoucí biokoridorem i od břehu Strahovského rybníka.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 2/2016 

Chýňský zpravodaj 2/2016  

Vyřezání vrbiček v Biokoridoru Pod Duškánem

V roce 2010 jsme během třech rychlých jarních brigád v deseti lidech vysadili 1 km dlouhý pás vrby košíkářské, který oddělil pole od nově vznikajícího biokoridoru. Za šest let vrby vyrostly do výšky víc jak 5 metrů a u země dosáhly průměru 5 centimetrů. Vzhledem k tomu, že vrby začaly stínit mladé dubové stromořadí, bylo potřeba jejich růst omezit. Tuto práci pro obec zdarma udělala firma NAPLOT.CZ, která se zabývá stavbou zelených, živých, vrbových staveb a výrobou proutěných plotových dílců.

Vrba košíkářská je krátkověká dřevina, a pokud jí občas a ve vhodnou dobu seřízneme ("zmladíme"), může to její život spíš prodloužit. Keře byly seříznuty těsně u země, což je pro následný růst takto hustě vysazených rostlin nejlepší řešení. Část proutí si odvezla firma na další zpracování, ale o většinu zbylé a těžko využitelné dřevní hmoty se musel postarat obecní štěpkovač. Letos byla vyřezána víc jak polovina vrb, příští zimu by se mělo pokračovat.

Během letošního roku zmlazené keře vyrostou minimálně do výšky jednoho metru a naroste na nich silné proutí o vyrovnané tloušťce. Místní vyznavači velikonočních tradic tedy nebudou o nic ochuzeni. Vrby nám mohou poskytnout i nový sadební materiál, pokud bychom se rozhodli vysadit keře i v dalších lokalitách.

Vrba je obecně velmi vitální rostlina, a pokud se řez provede v době vegetačního klidu, velmi dobře se s ním vyrovná i v případě takto radikálního zkrácení. Zjednodušeně řečeno, pokud si chcete z vrby nařezat proutí, nebo ji chcete tvarovat, udělejte to v době, když na ní nejsou žádné listy.

Pokud si budete chtít vysadit vrbu košíkářskou i na svůj pozemek, stačí si začátkem jara uříznout vrbový klacík (řízek) o síle prstu a délce asi 25 cm a skoro celý ho zapíchněte do nakypřené země (neotočte ho ale "vzhůru nohama"!). Zalévejte a během měsíce se dočkáte prvních lístečků, koncem roku už budete mít metrový prut, který bude v následujících letech sílet a košatět. Strom z něj ale nikdy nebude, jedná se totiž o keřovou vrbu dorůstající do výšky maximálně osmi metrů.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 2/2016  

Chýňský zpravodaj 1/2016  

O ztraceném projektu

V rámci pozemkových úprav, které byly zahájeny v roce 2002 se obec Chýně stala vlastníkem parcel, na kterých mají vzniknout biokoridory, biocentra a polní cesty. Některá tato "společná zařízení", jak je pozemkové úpravy nazývají, už byla zrealizována, ale na některá se stále čeká.

Výsadba zeleně a výstavba polních cest je finančně nákladná a z obecního rozpočtu by se tyto peníze daly těžko uvolnit. Jako schůdná cesta k dosažení cíle je možnost získat na tyto stavby dotaci. Nebude se zřejmě jednat o celých 100 % požadované částky, ale z dotace je možné uhradit podstatnou část veškerých nákladů.

Pokud chceme požádat o dotaci, musíme předložit projekt. Pozemkový úřad nechal v roce 2009 vypracovat projekt na biokoridor táhnoucí se západním směrem od železniční trati. Měl navazovat na slepou, asfaltovou cestu pod Třetí Skálou (remízek za hnojným platem) a pokračovat dále směrem ke Klášteru v Hájku, respektive napojit se na starou poutní cestu vedoucí k tomuto klášteru.

Na pozemkovém úřadu se vyměnili zaměstnanci, samotný úřad se přestěhoval z Prahy do Kladna a projekt na náš biokoridor se ztratil. Nebudu spekulovat, jak je možné, že se projekt za 200 000,- Kč ztratí. Důležité je, že se letos v lednu, pravděpodobně i díky neustálým urgencím naší paní starostky, znovu objevil.

Pro obec to znamená, že může zažádat o dotaci (bude-li vypsána) a to jak na výsadbu zeleně, tak i výstavbu polní cesty, která má biokoridor v celé délce lemovat. Mělo by se jednat o přibližně 35 m široký a 1,6 km dlouhý pás zeleně vedoucí od Třetí Skály šikmo vzhůru až k nové asfaltové cestě. Po splynutí s asfaltkou se biokoridor prudce stočí doprava a napojí se na starou poutní cestu. Celková plocha zeleně má být 6,5 ha, vysadit se má přibližně 5 000 stromů a 7 000 keřů. Výsadba zeleně by měla stát 9 milionů a následná tříletá péče by měla vyjít na 6 milionů.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 1/2016 

Chýňský zpravodaj 1/2016 

Dřevosad v uplynulém roce

Chtěl bych poděkovat všem členům spolku Dřevosad, s jejichž pomocí se nám podařilo v roce 2015 v Chýni vysadit 43 nových stromů a 35 keřů. Celkem se nás na činnosti spolku podílelo 34 členů, na členských příspěvcích jsme vybrali úctyhodných 18 000,- Kč a od obce získali dotaci 10 000,- Kč. Všechny tyto peníze byly použity na nákup sazenic dřevin a pomocného materiálu nutného k jejich výsadbě.

Pokud se chcete i Vy zapojit do ozelenění Chýně, rádi Vás uvítáme mezi sebou. Stačí se jen ozvat na e-mail: dub@volny.cz

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 1/2016 

Chýňský zpravodaj 6/2015 

Výsadba stromů u Strahovského rybníka

V sobotu 21. 11. jsme se sešli na břehu Strahovského rybníka a vysadili zde osmnáct stromů do nově vznikajícího arboreta. Stromořadí kopíruje oplocení firmy OK Trans a časem by k jednotlivým stromům měly být nainstalovány i cedulky s názvy. Mělo by se též uvažovat o úpravě pěšiny, případně i o její zokruhování (zatím se totiž jedná o slepou trasu).

Přednostně jsme se snažili vybírat domácí listnaté dřeviny, a tak zde budete moci porovnávat rozdíly mezi našimi nejznámějšími javory - babykou, klenem a mléčem, nebo odlišnosti mezi listy dubu zimního a letního. Vysazeny zde byly i jilm horský a jilm vaz, které už tak často v krajině nepotkáváme. Nemůže zde chybět ani náš národní strom - lípa srdčitá (které držíme palce, protože měla při výsadbě kořeny v dost zuboženém stavu). Z dalších místních dřevin zde naleznete habr obecný, jeřáb ptačí, buk lesní, olši lepkavou, topol osiku a jasan ztepilý.

V arboretu mají své místo ale i ostatní dřeviny jako je u nás hojně vysazovaný, zahradní kříženec platan javorolistý, nebo jírovec maďal známější spíš jako kaštan, který je sice původem z Balkánu, ale u nás již zdomácněl. Vysazena byla také bříza papírovitá původem ze Severní Ameriky, z její kůry indiáni kdysi vyráběli své kanoe. Jako poslední v řadě byl vysazen východočínský jinan dvoulaločný, který bývá nazýván "živou fosílií", neboť fosilní nálezy jemu příbuzných druhů pochází již z počátku druhohor. V současnosti je jinan dvoulaločný posledním žijícím zástupcem této kdysi zřejmě poměrně běžné a rozšířené čeledi. Jeho zvláštní olistění je považováno za přechod mezi jehličnany a listnáči.

Pokud byste se také chtěli zapojit do ozelenění Chýně, dozvědět se více o našich projektech, nebo se stát podporujícími členy spolku Dřevosad, neváhejte a napište nám na e-mail: dub@volny.cz, rádi Vás mezi námi uvítáme!

Ondřej Jelínek - Dřevosad z.s.

Chýňský zpravodaj 6/2015

Chýňský zpravodaj 4 /2015 

Kam v Chýni na procházku

Katastr naší obce má rozlohu 500 ha, na většině plochy se nacházejí pole, ale máme zde i čtyři malé lesní pozemky, dva rybníky, šest rybníčků a pár polních cest a pěšin k tomu. Rozhodně je tedy kam vyrazit!

Procházka první - Chýňská padesátka

Jedná se o výlet napříč celým katastrem obce a je to též trasa "Chýňské padesátky" - již tradičního chýňského pochodu, na který parta nadšenců vyráží vždy začátkem roku, nejlépe po vydatné sněhové nadílce. Neměří však padesát kilometrů, jak by se mohlo zdát, ale pouhých pět, za to však překonává víc jak padesátimetrové převýšení. Trasa totiž vede z nejnižšího bodu našeho katastru, od výtoku ze Strahovského rybníka (355 m n.m.) až na západní hranici katastru, která má nadmořskou výšku 408 m poblíž františkánského kláštera v Hájku, který sice na našem katastru není, za to je tam ale hospoda V zátiší ("U Hamouzů"). Zde se můžeme občerstvit na závěr výletu, jedná se o hostinec svérázného ducha s příjemnou obsluhou a domácím prostředím. Sál ani kuchyně už tu ale dlouho nefungují, zůstal jen výčep. K pivu si zde můžete dát teplou klobásu nebo nakládaný hermelín.

Procházka druhá - okruh kolem transformovny

Díky nově vybudovaným polním cestám i přístupové cestě k transformovně ČEZ vznikl za železniční tratí okruh vhodný pro kočárky, cyklisty, běžce a dokonce i bruslaře. Část této pět a půl kilometru dlouhé trasy ale vede po silnici s normálním provozem, což nám trochu pokazí pocit bezstarostnosti a hlavně malé cyklisty si na tomto úseku budeme muset více pohlídat.

Procházka třetí - Rokle

Na jižním okraji katastru, poblíž lokality Vyhlídka, se nachází dva malé lesíky, říká se jim Rokle. Jedna z místních ulic směřující tímto směrem se proto také jmenuje K Roklím. Rokle co vede až k Vyhlídce je vlastněna převážně Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, říká se jí tedy "Premonstrátská" druhá z Roklí, která je blíže ke stále více a více se kupící skládce hlíny ("Chrášťanské skládce") je takzvaně obecní - většinovým vlastníkem pozemků je obec Chýně. Oba dva lesíky jsou sice trochu zanedbané, ale procházka mezi vzrostlými stromy na nás zapůsobí jako balzám.

Procházka čtvrtá - Třetí skála

Dalším obecním lesíkem (ale také není úplně celý ve vlastnictví obce) je Třetí skála, nachází se za tratí kousek od hnojného plata a je teď nově lemován asfaltovou polní cestou. Lesík by zasluhoval obnovu, ale i takhle je to malá oáza v naší bezlesé krajině. Dříve zde bývalo ohniště a ve spodní části lesa dokonce i malá vysychající studánka. Na konci asfaltové cesty pod Třetí skálou je stará usazovací nádrž, do které byla dříve svedena voda z čistírny odpadních vod z vojenských kasáren (nyní je tam paintball). V roce 2009 byl směrem od usazovací nádrže k trati vysazen nový lesík - biokoridor, který nás zavede do dalšího lesíku, prameniště Litovického potoka. S trochou fantazie se zde můžeme cítit jako v amazonském deštném pralese. Pokud projdeme tunelem pod tratí, dostaneme se až k rybníku Bašta a pak dále biokoridorem Pod Duškánem až k Strahovskému rybníku.

Procházka pátá - okolí Strahovského rybníku

V okolí Strahovského rybníku, který byl obnoven v roce 1999 jako poslední stupeň dočištění odpadních vod, postupně vzniká přírodní prostor s množstvím zeleně. Stromy, keře, sečené louky, plůdkové rybníčky, potoky, mostky, hráz a kanál napájející předehřívací rybník, bezpečnostní přeliv Strahovského rybníku, žabí tůňka i vývar pod hrází Bašty, to vše stojí za vidění.

Od Strahovského rybníku se můžeme vydat i mimo náš katastr. U čistírny odpadních vod přejdeme silnici a úzkou pěšinou projdeme kolem zahrádek (ze kterých se pozvolna stává obytná zóna), dále kolem vojenského objektu a přes Břve kolem sportovní haly SAB až na nově vyasfaltovanou Matulovu stezku, po které se dostaneme až do centra Hostivice, aniž bychom museli jít po silnici.

Procházka na svatýho Dyndy - lesopark Chýně - Chrášťany

Stále rostoucí hromada hlíny a všeho možného, která se nachází na východním okraji katastru, takzvaná Chrášťanská skládka (komické je, že obyvatelé Chrášťan jí zase nazývají "Chýňskou skládkou") by měla být v budoucnu dle vizí skládkařů oázou klidu a zeleně s názvem lesopark Chýně-Chrášťany. Myšlenka zalesnění této víc jak dvaceti hektarové plochy je sice stále živá, ale skutek nám poněkud utek, a tak se pořád jen vozí a vozí. Poslední zprávy hovoří o plánovaných dalších patnácti (!) metrech navážky. Mám obavu, že až se vyčerpá veškerá plocha, kam je ještě možné svrhnout náklaďák, tak se najednou zjistí, že vlastně vysadit lesopark mezi poli a k tomu na soukromých pozemcích vlastně nemá smysl, s.r.o. nám zmizí a hromada zůstane. Příroda si s hromadou časem poradí, o to strach nemám, jen to bude pár desítek let trvat.

Pokud má někdo rád nevšední zážitky, rozhodně bych doporučoval návštěvu této měsíční krajiny. Z Vyhlídky tam vede stará polní cesta, nebo můžete projít kolem obecní Rokle a na tuto polní cestu se napojíte asi v půlce. Katastrálně obci patří 1,7 ha svahu, co se zvedá nad poli směrem od Chýně a vzhledem k tomu, že je svah stále navážen, nebude dlouho trvat a nejvyšší nadmořský bod obce bude právě tady.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 4 /2015 

Chýňský zpravodaj 2/2015  

Jarní sázení stromů
V sobotu 21. 3. pořádal spolek Dřevosad první jarní sázení stromů a keřů v biokoridoru Pod Duškánem. Počasí nám přálo a účast byla opravdu ukázková, sešlo se nás víc jak padesát (včetně dětí). Zasadili jsme 16 habrů, 4 jasany, 3 olše, 1 lípu a 1 jilm. Dále pak 10 krušin, 10 dřínů a 5 lísek. Pokročili jsme i s výsadbou vrbového pásu (lemujícího Dětskou alej) v délce asi 50 m. Za nákup sazenic jsme zaplatili 5 284,- Kč, další peníze byly vynaloženy na opěrné kůly a chráničky proti okusu. Na financování výsadby se jednak podílela obec Chýně a pak také členská základna spolku Dřevosad, která se nám rozrostla k dnešnímu dni na osmnáct členů. Všem kteří pomohli ještě jednou děkujeme a těšíme se na podzimní sázení! Pokud se také chcete do ozelenění Chýně zapojit, ozvěte se nám na e-mail dub@volny.cz, rádi Vás seznámíme s naší činností a plány.

Ondřej Jelínek 

Chýňský zpravodaj 2/2015  

Chýňský zpravodaj 1/2015 

Dřevosad z.s.

V loňském roce vznikl v obci nový spolek, jehož hlavním cílem je výsadba zeleně na veřejně přístupných místech katastru Chýně. S přílivem nových obyvatel se zvýšila i potřeba rozšířit zelené plochy pro možnosti procházek a relaxace. Pokud Vás tato problematika zajímá, rozhodně neváhejte a spojte se s námi! Naše stanovy pamatují na jednoduché zapojení veřejnosti formou podporujícího členství a zaručují, že zaplacený členský příspěvek (200,- Kč) bude celý využit na nákup sazenic dřevin a pomocného materiálu nutného k výsadbě. Podporující člen bude navíc dostávat informace o činnosti spolku a bude zván na všechny spolkové akce. Pokud tedy chcete s výsadbou pomoci, nebo Vás třeba jen zajímají bližší informace, ozvěte se na e-mail: dub@volny.cz nebo na telefon 603 518 038.

Co se zatím podařilo

Na podzim jsme v Biokoridoru Pod Duškánem zasadili první část lískového dělícího pásu, který má oddělit výsadby planých ovocných stromů od silnice. Ve spolupráci a za finanční podpory obce jsme zasadili dva ořešáky, jako náhradní výsadbu za ořešák pokácený v ulici Obloukové. Také jsme spolupracovali při dosadbě dalších čtyř stromů do Dětské aleje (stromy zde sázejí rodiče za své narozené děti) a tím se podařilo navýšit počet stromů v lokalitě Biokoridoru Pod Duškánem během čtyř let na úctyhodných 350 exemplářů.

Jaké jsou plány do budoucna

Ve spolupráci s obcí, která nám na rok 2015 poskytla finanční příspěvek na nákup stromů a pomocného materiálu, za což jsme velmi vděčni, chceme pokračovat v péči o Biokoridor Pod Duškánem. Nově se chceme zaměřit i na biokoridor mezi tratí a Třetí skálou, který je momentálně bez jakékoliv údržby. Hlavní výzvou na následující období je však chystaný projekt "Za každé narozené dítě nový strom", který se prvně objevil v předvolebních materiálech uskupení ESO v září loňského roku. Pevně doufáme, že tento projekt do budoucna podpoří celé zastupitelstvo obce. Plánů je mnoho a záleží i na Vás, jak se nám je podaří naplňovat.

Ondřej Jelínek - předseda spolku Dřevosad

Chýňský zpravodaj 1/2015

Chýňský zpravodaj 2/2014 

Nový spolek v obci

V současné době zakládáme nový spolek s názvem Dřevosad z.s., jehož hlavním posláním bude výsadba dřevin, jejich kultivace a zlepšování životního prostředí vůbec. Měl by částečně nahradit prázdné místo po občanském sdružení Arbor. Byl bych rád, kdyby se spolek stal nedílnou součástí obecního dění. V dnešní době, kdy se stále rozšiřují zastavěné oblasti obce, a ubývá přírody v našem okolí, kdy máme v životě více stresu a méně pohybu, je potřebné k těmto negativním vlivům vytvořit nějakou protiváhu. Aktivní výsadba stromů v našem okolí nám jistě tuto protiváhu pomůže vytvořit.

Pozitivní význam zeleně je myslím všeobecně znám, jen tedy pro připomenutí:

• Stromy zlepšují kvalitu vzduchu, ať už se jedná o vytváření kyslíku, zachytávání prachu, regulaci vlhkosti a teploty v krajině, až po uvolňování silic, které dokážou hubit choroboplodné zárodky.

• Zeleň nám vytváří estetickou krajinu a působí jako protihluková bariera.

• Funkční krajina, pokrytá zelení dokáže zabránit povodním a tlumí i negativní působení větru.

Stanovy spolku pamatují i na jednoduché zapojení veřejnosti do spolkové činnosti formou takzvaného podporujícího členství. Podporující člen spolku bude informován o chystaných akcích, valných hromadách, záměrech a hospodaření. Členský příspěvek podporujících členů bude, dle stanov, použit výhradně k nákupu sazenic stromů a keřů, dále pak k nákupu opěrných kůlů a chrániček proti okusu.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 2/2014

Chýňský zpravodaj 1/2013 

Sázení vrbiček

V roce 2010 jsme vysadili kilometr dlouhý pás vrbových keřů mezi Strahovským rybníkem a Baštou. Jedná se o olemování a vyznačení hranice Biokoridoru Pod Duškánem. Vrbičky se mají čile k světu a dnes už mají mnohé z nich třímetrovou výšku. Letos na jaře chceme s výsadbou zase pokročit, tentokrát chceme vysadit další vrbový pás mezi Dětskou alejí a plochou určenou pro samovolné rozšíření rákosu. Postupně by tak mělo dojít k nenásilnému oddělení plochy aleje s pěšinou od ostatní části biokoridoru přiléhající k potoku. Plocha pěšiny a těsné okolí alejových stromů by mělo být letos udržováno obecním traktorem s mulčovačem, což by mělo lokalitu zatraktivnit pro procházky.

Brigáda

V sobotu 6. 4. 2013 bude od 10 hodin brigáda v Biokoridoru Pod Duškánem. Budeme sázet vrbové řízky jako olemování Dětské aleje. Sebou si vemte jen dobrou náladu a přiměřené oblečení. V případě nepříznivého počasí odložíme brigádu na neděli, nebo na další víkend. Bližší informace získáte na telefonu 603 518 038 nebo e-mailu ondrej.jelinek@volny.cz

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 1/2013

Chýňský zpravodaj 4/2012 

Biokoridor Pod Duškánem po třech letech

Uplynuly tři roky od vzniku biokoridoru, který propojuje Strahovský rybník s rybníkem Baštou. I v letošním roce se nám podařilo postrčit projekt zase o krůček kupředu. Přibyly další stromy, byla vybudována tolik očekávaná zpevněná pěšina umožňující pohodlný průstup lokalitou. V podmáčené části se vyhloubila žabí tůňka a v blízkosti pěšiny byla umístěna schránka na geocaching (hra pro všechny turisty a majitele GPS navigačních systémů), která ale zatím nebyla aktivována. Co se nám však nepodařilo je přimět firmu Enit Invest k výsadbě 156 stromů nad Strahovským rybníkem. Tyto stromy měly být vysazeny v rámci "náhradní výsadby" za pokácené stromy v lokalitě Ve mlýně. Také došlo k politování hodné události, kdy při sečení vysoké trávy bylo posečeno i 66 metrových sazenic stromků, které jsme v březnu do biokoridoru vysadili. Důležité ale je, že i přes dílčí nezdary se lokalita začíná pozvolna proměňovat do plánované podoby biokoridoru, za což bych chtěl všem zúčastněným a brigádníkům poděkovat!

Co se letos událo?

březen: Vysadili jsme 6 habrů, 16 javorů a 90 jasanů.

květen: Byla vybudována 1 km dlouhá a 1 m široká zpevněná a uválcovaná pěšina táhnoucí se celým biokoridorem, v mokřině byla vyhloubena a upravena bezodtoková žabí tůňka. Náklady na pěšinu, které hradila obec, činily 9 000,- Kč, od drobných sponzorů se vybraly 4 000,- Kč, sponzorsky přispěly i firmy, které dodaly potřebný materiál (recyklát) a v neposlední řadě pan Pelnář, který celou akci zaštítil a organizoval.

červenec: Sponzorsky byla vysečena tráva v okolí celé pěšiny a na pěšinu byl místy aplikován herbicid. Začalo se uvažovat o umístění zátarasů, aby do biokoridoru nemohla vjíždět auta, zátarasy však zatím zůstaly jen v teoretické rovině.

srpen: Stromy v aleji byly obsekány - uvolněny od přerostlého plevele. Bylo obnoveno značení hranice mezi biokoridorem a obdělávaným polem.

září: Plochy nad Strahovským rybníkem a pod hrází Bašty byly posečeny mulčovačem. Při této operaci bylo bohužel zlikvidováno již zmíněných 66 sazenic stromů.

listopad: Do Dětské aleje bylo dosazeno 5 olší, 4 duby a 3 javory, částečně se jednalo o náhradu uschlých stromů (pod Baštou se budou muset ještě nějaké stromy nahradit) a z části proběhla výsadba stromů na již zamluvená místa. Pokud by měl někdo zájem, tak je v Dětské aleji poslední volné místo pro jednu olši lepkavou, místo se nachází v podmáčené části v blízkosti elektrického vedení, má číslo 75 a je možné si ho zarezervovat na stránkách www.chyneprovsechny.cz v rámci projektu Dětská alej - mapa a rezervace, zde se také dozvíte více informací o celém projektu.

Firma Berger Beton vysadila 18 planých ovocných dřevin do lokality určené pro "Extenzivní ovocný sad" a dále pak 8 topolů, 8 lip a 10 olší do lokality "Klidová zóna", obojí v těsné blízkosti Strahovského rybníka.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 4/2012

Chýňský zpravodaj 1/2012 

Biokoridor Pod Duškánem

"Krajinná složka, která propojuje biocentra a tím umožňuje migraci organismům"

Nejedná se tedy o park a veškeré zásahy a úpravy tohoto území by to měly respektovat.

Historie v číslech:

Rok 2009 • srpen - byly vytyčeny pozemky biokoridoru o rozloze 3,5 ha, které jsou ve vlastnictví obce • listopad - byl vypracován projekt na ozelenění • prosinec - projekt byl schválen OŽP Černošice

Rok 2010 • leden - projekt schválilo zastupitelstvo obce Chýně • únor - projekt schválila rada města Hostivice • duben - vysadilo se 4000 vrbových řízků, které olemovaly severní hranici biokoridoru • listopad - vysazeno 126 stromů (Dětská alej 48, souběžné stromořadí 19, Berger Beton s.r.o. 58, babyka 1)

Rok 2011 • bylo vysazeno dalších deset stromů do Dětské aleje a do souběžného stromořadí • byl nasypán nájezd směrem k Bašta beach • mělo být vysazeno 156 stromů firmou Enit Invest s.r.o. jako náhradní výsadba za stromy poražené u MŠ (odloženo na jaro 2012...)

V tomto roce chystáme kromě zpevnění pěšiny, po kterém volalo již hodně lidí, také další výsadbu stromů. Máte-li tedy chuť pomoci s ozeleněním biokoridoru, přijďte v sobotu 31. 3. v deset hodin pod hráz Bašty k vodoteči a tam už nás někde uvidíte. Budeme sázet 120 jasanů, 10 javorů a pár habrů. Pokud se nás sejde dost, můžeme vysadit i další vrbové řízky. S sebou nepotřebujete nic speciálního, nářadí a stromky na místo dovezu. Kdyby v sobotu náhodou pršelo, přesuneme brigádu na neděli. Bližší informace získáte na telefonu 603 518 038, nebo na e-mailu dub@volny.cz

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 1/2012

Chýňský zpravodaj 1/2012 

Nová pěšinka

Vážení účastníci projektu dětská alej i ostatní obyvatelé Chýně. Jsem také jedním z rodičů, kteří pro svého syna vysadili strom v nové dětské aleji v biokoridoru Pod Duškánem. Vloni v létě jsme se chtěli na náš stromek zajít podívat, ale ukázalo se, že to není tak jednoduché. Okolí stromků bylo zarostlé metrovým bodláčím a dostat se k tomu našemu vyžadovalo velké úsilí. Syn z toho neměl žádný zážitek a veškerá radost byla zkažena. Napadlo mě, že by bylo dobré vybudovat dětskou alejí nějakou zpevněnou pěšinku, aby bylo možné se do aleje vypravit na procházku i s malými dětmi nebo s kočárkem. Oslovil jsem s touto myšlenkou Ondřeje Jelínka a následně i pana starostu. Záměr u nich našel pochopení, a tak nyní probíhá příprava výstavby pěšinky, která by vedla dětskou alejí od rybníku Bašta až ke Strahovskému rybníku. Předpokládá se zhruba kilometr dlouhá, metr široká pěšinka zpevněná štěrkem a recyklátem tak, aby po ní bez problémů projela maminka s kočárkem nebo třeba cyklista. Bohužel, jako vše, i výstavba pěšinky si vyžádá určité finanční náklady. Obecní úřad proto oslovil stavební firmy z Chýně a okolí s žádostí o poskytnutí materiálu a mechanizace na výstavbu pěšinky, případně o poskytnutí finančního daru. Z prvních ohlasů se zdá, že se tato žádost setkala s pochopením a že se snad podaří část materiálu i mechanizace zajistit. Bez Vás se ale tento projekt přesto neobejde, a já bych Vás jménem obce rád touto formou poprosil o pomoc. První možností, jak pomoci, je přispět na pokrytí nákladů se stavbou. Tedy přispět finančním darem na nákup materiálu a zapůjčení nutné mechanizace. Finanční příspěvky můžete odevzdávat na obecním úřadě, kde Vám vydají příjmový doklad jako potvrzení o příspěvku, nebo je poukázat na obecní účet číslo 8825111/0100 s variabilním symbolem 740.

Další, neméně důležitou možností jak pomoci je přiložit ruku k dílu a zúčastnit se plánované květnové brigády, při které bude provedena finální úprava pěšiny. Bližší informace o brigádě budou během dubna zveřejněny na chýňském diskusním fóru (https://forum-chyne.cz/) a na webových stránkách obce. Tam také během dubna najdete další informace o projektu výstavby pěšinky dětskou alejí.

Doufám, že se nám společnými silami podaří tuto akci dovést do zdárného konce, a že se už za několik týdnů budeme potkávat na nové, upravené vycházkové trase.

David Pelnář

Chýňský zpravodaj 1/2012

Chýňský zpravodaj 3/2011  

Výsadba dalších stromů

V Chýni a jejím okolí narazíte na pozemky, které jsou využívány jako lesní školky. Za touto aktivitou stojí mimo jiné pan Jan Kácha, jehož firma je zaměřena na pěstování vzrostlých jehličnatých stromů určených pro výsadby do zahrad a parků. Podniká zde od roku 1994 a ve vlastních školkách na ploše víc jak 3ha pěstuje různé druhy smrků, borovic, jedlí a dalších jehličnanů, je též členem sdružení pěstitelů vánočních stromků.

Pan Kácha obci věnoval 50 stromů dle našeho výběru, stromy nám přivezl až na místo výsadby, a na nás už bylo jen jejich zasazení. Vše vypadá velmi jednoduše, ale ve skutečnosti to zdaleka tak jednoduché nebylo. Už samotný výběr stromů nebyl bez problémů, na našem území mají růst spíš listnaté stromy, jehličnaté patří do vyšších nadmořských výšek. Po konzultaci s lesním hospodářem pro Chýni byl vybrán jako jediný možný druh smrk ztepilý a borovice lesní, u kterých ještě musel být doložen list o původu - rostlinolékařský pas.

Samotné sázení proběhlo ve dvou vlnách, nejdříve bylo vysazeno 13 smrků a 13 borovic ve Třetí Skále za hnojným platem a následně 24 smrků v obecní Rokli mezi Vyhlídkou a Plzeňským Prazdrojem. Místa pro výsadbu musela být nejdříve vysečena obecními zaměstnanci od porostu kopřiv, pro každý strom byla vyhloubena víc jak stolitrová jáma - této činnosti se chopili dobrovolníci z řad občanů, za což jim patří velký dík. Pak následovala zálivka stromů, ve Třetí Skále jsme vodu nosili v kýblích z betonové nádrže, pro každý strom čtyřicet litrů. V Rokli se zalévalo už jednodušeji pomocí zapůjčené plastové nádrže od místních hasičů, kterou na místo dopravil pan starosta. Účast na poslední brigádě v Rokli předčila všechna očekávání, sešlo se nás 33 dospělých, 15 dětí a 4 psi. Pan Kuchař k tomu všemu sponzorsky zajistil minirypadlo na hloubení děr a pan starosta zasponzoroval dvacetilitrový soudek místního piva. K zakousnutí byly i sladké a slané pochutiny od zúčastněných maminek.

Výsadbou ale péče nekončí, stromy budou muset být každý týden až do příchodu mrazů zality, před zimou ošetřeny nátěrem proti okusu a v příštím roce obsekávány, aby je kopřivy, které zde rostou až do výše dvou metrů, nezastínily. Pokud byste chtěli být o dalších chystaných brigádách informováni s předstihem, ozvěte se mi na e-mail ondrej.jelinek@volny.cz , rád Vás budu kontaktovat.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 3/2011 

Chýňský zpravodaj 2/2011 

Kdo kácí, musí i sázet

Letos na jaře bylo za mateřskou školkou, k nelibosti většiny obyvatel, vykáceno velké množství stromů. Územní plán z roku 2004 předurčil toto území na výstavbu rodinných domků, a tak bylo jen otázkou času, kdy k této nepopulární akci dojde. Aby byla zmírněna ekologická újma, byla společnosti Enit Invest s.r.o., která zde má stavět deset rodinných domků, uložena náhradní výsadba. Za každý poražený strom, který podléhal povolení, budou vysazeny dva nové o výšce minimálně dva metry. Nové stromy by měly být vysazeny ještě letos na podzim do nově vznikajícího biokoridoru Pod Duškánem. Bude se jednat o lípy, topoly, vrby a olše, celkem 156 stromů vysazených do přibližného sponu 7 x 7 metrů. Měla by tak být založena základní kostra takzvané klidové zóny naplánované mezi "Dětskou alejí" a Strahovským rybníkem, která by měla sloužit především pro nerušený pobyt zvěře.

Další volná místa k výsadbě

V rámci náhradní výsadby bylo už loni do biokoridoru vysazeno 58 dubů firmou Berger Beton s.r.o., dalších 55 dubů, 27 javorů a 7 olší bylo (nebo bude) vysazeno místními i přespolními občany. Dostáváme se tak do situace, že není tak jednoduché najít další volná místa pro výsadbu nových stromů. V rámci biokoridoru a s důrazem na jeho druhovou pestrost, je naplánována ještě výsadba "Extenzivního sadu". Na část plochy ležící nad Strahovským rybníkem by mělo být vysázeno 16kusů méně známých, či planých ovocných dřevin. Z klasických ovocných dřevin by přicházel v úvahu ořešák královský nebo hrušeň. Z netradičních ovocných dřevin pak jeřáb sladkoplodý, jeřáb oskeruše, kaštanovník setý, líska turecká. Ve výsadbě by se mohly uplatnit i plané ovocné stromy, zejména pak planá třešeň a hrušeň. Spon výsadby je navržen na 10 x 10 metrů, mělo by jít o nepravidelnou výsadbu, aby nebyly jednotlivé stromy v přímém zákrytu. Rozvolněný spon v kombinaci s travnatým podrostem by měl podtrhnout přírodní vzhled tohoto alternativního ovocného sadu.

Bude se jednat o jednu z posledních možností výsadby v této lokalitě. Pokud by Vás projekt zaujal a chtěli byste si zasadit také ten "svůj" strom určitě mě neváhejte kontaktovat na telefonu 603 518 038.

Ondřej Jelínek

Chýňský zpravodaj 2/2011

Chýňský zpravodaj 5/2010 

Biokoridor Pod Duškánem

"Dětská alej"

Uplynul rok od vypracování projektu na ozelenění biokoridoru a jak jste si jistě mnozí všimli, pruh pole přiléhající k vodoteči mezi Baštou a Strahovským rybníkem změnil svou tvář. Nová parcela nejdříve bujně zarostla plevelem, pozorné oko však posléze mohlo spatřit pás vrbových keřů, které se pustily s plevelem do boje o světlo. Na jaře jsme zde totiž vysadili víc jak 4 000 vrbových řízků, které mají biokoridor oddělit od sousedního pole. Vrby se mají k světu a některé už dosáhly dvoumetrové výšky.

V září byla prosekána v bodláčí cesta a následně bylo podél cesty vysazeno 48 stromů v rámci projektu "Dětská alej", rodiče tak měli možnost zasadit strom pro své dítě a zájem o volná místa byl tak velký, že začínáme připravovat nový projekt - výsadbu stromů podél nové polní cesty vedoucí od železničního přejezdu na západ od Chýně.

Ne všichni sazeči stromů však sázeli za své děti, pro bezdětné milovníky stromů byly vyhrazeny místa v souběžném stromořadí, zde bylo vysazeno 19 stromů a dalších 58 stromů vysadila firma Berger Beton jako náhradní výsadbu za pokácené topoly.

Celkem tedy bylo v roce 2010 vysazeno 4000 vrbových řízků, 106 dubů, 19 javorů. V příštím roce má být vysazeno dalších 5 dubů, 8 javorů a 2 olše. Na našich internetových stránkách www.chyneprovsechny.cz je k dispozici interaktivní mapa biokoridoru, kde si případní zájemci mohou zarezervovat posledních 7 volných míst pro vysazení stromů. Celý projekt na výsadbu zeleně v biokoridoru se skládá z více částí, měl by zde například vzniknout i sad z planých ovocných dřevin, dělící pás z lískových keřů, klidová zóna pro zvěř olemovaná keřovou barierou a další plochy. O celém projektu se můžete víc dozvědět na chýňském internetovém fóru https://forum.chyne.info/biokoridor.html Pokud Vás projekt zaujme a chtěli byste se do něj zapojit, neváhejte nás kontaktovat.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo se zapojili do výsadby či nám jinak pomohli. Celý projekt je závislý na práci dobrovolníků a sponzorů, bez vaší pomoci bychom těžko dosáhli takového výsledku!

Ondřej Jelínek - Chýně pro všechny

Chýňský zpravodaj 5/2010

Texty převzaty z webových stránek "Chýně pro všechny" rok 2010 

DĚTSKÁ ALEJ

O projektu

Narodilo se Vám v poslední době dítě a cítíte potřebu vysadit za něj strom? Nemáte ve své zahradě místo nebo nemáte zahradu? Máte třeba již starší děti a chcete přispět k ozelenění obce? Zasaďte strom v nové dětské aleji v biokoridoru Pod Duškánem.

Smyslem celého projektu je především vybudovat alej prostupující skrz celý biokoridor mezi Strahovským rybníkem a rybníkem Bašta, dále pak utužovat vztah mezi místní veřejností a zelení v obci. Projekt přímo oslovuje mladší generaci, rodiče nově narozených dětí a potažmo děti samotné. Podle prvních předpokladů by se takto mělo vysadit několik desítek nových dřevin.

Jak se zapojit do projektu

Každý, kdo by chtěl za své dítě zasadit strom, bude mít díky tomuto projektu šanci. Stačí nás kontaktovat (viz. Kontakty) a nahlásit volbu umístění (viz. Mapa).

My zájemce seznámíme s přesným termínem sázení, kterého se osobně zúčastní a tak prispěje vlastním dílem k výsadbě. Vítáni jsou nejen maminky s tatínky, ale i ostatní členové rodiny.

K takto zasazeným stromům je možno umístit informační cedulku dle stanovených parametrů. (Pořízení tabulky je na zájemcích.)

Pořízení stromu a parametry stromů

Strom si zájemce sám zakoupí a dopraví v termín sázení na místo, nebo si s námi dohodne hromadný nákup stromů v lesní školce Arnika Hostivice.

Strom musí splňovat dané parametry (viz. Parametry stromů).

Parametry stromů druh stromů:

dub letní, habr obecný, javor mléč minimální výška: 2m nutné příslušenství: opěrný kůl a chránička proti okusu

Parametry informační cedulky: Tvar obdélníku o maximální velikosti 20x10 cm Možný obsah informace: Jméno dítěte, datum narození, datum výsadby (Upozorňujeme, že nelze míti na cedulce název firmy apod.).

Orientační ceny (lesní školka ARNIKA, Hostivice):

Habr obecný, velikost 200 - 250 cm, prostokořenná sazenice, 280,- Kč.

Javor mléč, velikost 200 - 250 cm, prostokořenná sazenice, 154,- Kč.

Dub letní, velikost 200 - 250 cm, sazenice se zemním balem, 380,- Kč.

Kůl ke stromu 60,- Kč Chránička stromu 30,- Kč

Péče a údržba

Nově vysazené stromy se stávají součástí veřejných ploch (majitelem stromu, po jeho zasazení, bude vlastník pozemkové parcely, tj.obec).

Následná péče bude na "rodičích" stromu s tím, že výchovný řez bude proveden našimi odborníky, kteří v průběhu let provedou zapěstování koruny stromu na podjezdnou výšku 3m.

Termíny výsadby

Právě byly zarezervovány poslední místa na stromy v Dětské aleji! Většina stromů byla do aleje vysazena už loni a to ve dvou podzimních termínech. Zbytek stromů by se měl vysadit letos. Vzhledem k malému počtu stromů, které ještě čekají na výsazení a k individuálním požadavkům sazečů na termín sázení, již žádnou hromadnou akci organizovat nebudeme. Pokud byste ale chtěli od nás se sázením pomoci, případně zapůjčit nářadí, neváhejte nás kontaktovat. Pro ty, na které se nedostalo místo, máme dobrou zprávu, tak jak jsme už dříve avízovali, chystáme další projekt na výsadbu stromů. Tentokrát by se mělo jednat o lokalitu na západ od Chýně, pokračování Ořechovky za hnojným platem.

Texty převzaty z webových stránek "Chýně pro všechny" rok 2010

Chýňský zpravodaj 1/2010 

Biokoridor Pod Duškánem

Na podzim loňského roku vznikl projekt na ozelenění části pole (cca 3 ha) nad Strahovským rybníkem. Během zimy se podařilo získat potřebná vyjádření od osmi různých orgánů odboru životního prostředí, od Rady města Hostivice a v neposlední řadě od zastupitelstva naší obce. V současné době je ještě potřeba dohodnout s místními zemědělci (Agrosa), aby urovnali část pozemku, který v loňském roce omylem zorali. Jakmile to počasí dovolí, můžeme začít s výsadbou vrbových řízků, které vyznačí hranici mezi polem a biokoridorem. Vzhledem k tomu, že bude muset být celý projekt realizován s minimálními náklady, uvítáme každou pomocnou ruku! Do projektu a technické zprávy je možné nahlédnout na OÚ, případně u mě doma.

Ondřej Jelínek, tel: 603 518 038

Chýňský zpravodaj 1/2010

Chýňský zpravodaj 3/2009 

Pod Duškánem

biokoridor mezi Baštou a Strahovským rybníkem

V rámci pozemkových úprav se obec Chýně stala vlastníkem nových pozemků určených zejména pro vybudování polních cest a biokoridorů. Stala se tak i vlastníkem pozemků, které lemují na severu Strahovský rybník a dále vedou podél vodoteče až k rybníku Bašta, pozemky byly doposud využívány jako pole. Jedná se o parcelu p.č. 740 v k.ú. Chýně o výměře 33 861 m2 a o parcelu p.č. 720 v k.ú. Litovice o výměře 2 022 m2.Tyto parcely jsou určeny k vybudování biokoridoru (RBK 27) a jsou katastrem nemovitostí evidovány jako zeleň. Pozemky byly 28. 8. 2009 vytyčeny geodetickou firmou a následující den jsme ještě s několika členy z o.s. Arbor k mezníkům zatloukli natřené střešní latě. Hranice mezi polem a biokoridorem je nyní dobře viditelná.

Rozšíření zelených ploch

V naší bezlesé krajině bychom se měli snažit o rozšíření zelených ploch na největší možnou míru, a to pokud možno, v co nejkratší době. Přeměna pole na zelený pás by byla dobrým začátkem. Nově vytyčená parcela přímo souvisí se zelenou plochou udržovanou rybáři (severní břeh Strahovského rybníka) a s podmáčenou nekosenou loukou na pravém břehu vodoteče. Parcela 740 podél vodoteče již přirozeně zarůstá stromy a rákosem (levý břeh). Tento zelený pás z části udržovaný a z části přirozeně rostoucí má šíři cca 10 metrů a spojuje dva chýňské rybníky, Baštu se Strahovským, trasa byla však až doposud neprůchozí. V případě rozšíření již rostoucího zeleného pásu o pruh pole, by bylo možné tuto trasu používat jako spojnici mezi cestou vedoucí podél Bašty na Kamenici (Kaliště, Háje) a Strahovským rybníkem s možností pokračování dále na Břve a Hostivici. Vzniklo by tak vlastně alternativní propojení staré a nové obce mimo silniční provoz.

Celý projekt ozelenění bývalého pole byl konzultován s rybáři z o.p.s. Strahovský rybník a s místním mysliveckým sdružením. K návrhu rozmístění stromů a keřů se vyjádřil i arborista-dendrolog působící v obci. Původní plán výsadby byl upraven (a ani současný návrh ozelenění ještě nemusí být konečný), byla zohledněna připomínka myslivců týkající se ochrany zvěře (oddělení pěšiny hustým pásem keřů), připomínka dendrologa ohledně většího odstupu vrbových sazenic od pásu stromů i požadavek obce na minimalizaci nákladů na údržbu (nahrazení kosené louky prosekávanou pěšinou). Biokoridor by měl sloužit jako území ekologické stability, umožňovat nerušený život rostlinných a živočišných společenstev. Tomuto požadavku se musíme přizpůsobit, nebude se tedy jednat o udržovaný park, nebo rekreační zónu. Průstup územím bude umožněn jen v nezbytné míře.

Svépomocná výsadba

Výsadba by měla začít již na podzim 2009 a pokračovat v následujících letech. Celá nová parcela by měla být olemována souvislým pásem keřových vrb vysazených z řízků, vedle pásu vrb bude vysazeno souběžné stromořadí tvořené nejspíš duby letními, pak bude vynechán desetimetrový pruh pozemku (zde bude prosekávána pěšina) a bude následovat další stromořadí z jasanů, klenů a habrů. Celou tuto liniovou výsadbu by měl na straně k vodoteči olemovat souvislý pás hustých keřů, za touto hranicí by vznikla klidová zóna pro zvěř. Náklady na výsadbu a údržbu zeleně by měly být minimální. Většina sazenic bude dodána jako sponzorský dar, nebo jako "náhradní výsadba" za pokácené stromy. O zapěstování stromků by se postarali členové o.s. Arbor společně s dalšími dobrovolníky. Výsadba zeleně v obci je důležité téma, a tak pevně věřím, že se najdou i další možnosti jak ozelenit tuto novou plochu. Mohlo by se jednat třeba o projekt "za každé dítě nový strom" na kterém by se mohli podílet jak rodiče tak obec, nebo by se mohlo využít některých dotačních titulů na výsadbu stromů. Pokud Vás nápad zaujal, chcete se do projektu zapojit, nebo získat aktuální informace, navštivte chýňské diskusní forum na adrese https://forum.chyne.info/biokoridor.html

Ondřej Jelínek, předseda o.s. Arbor, zastupitel

Chýňský zpravodaj 3/2009

Chýňský zpravodaj 2/2009  

Zeleň v Chýni

Asi nikdo z nás by nechtěl žít v obci bez zeleně. Stromy, keře a trávníky nejen lahodí oku, ale mají bezesporu kladný vliv na naše zdraví. Zeleň snižuje hlučnost a prašnost prostředí a v horkých letních dnech oceníme schopnost stínit, zvyšovat vlhkost a snižovat teplotu. Produkování kyslíku a vázání kysličníku uhličitého je často poněkud přeceňováno a zapomíná se na to, že velká část organické hmoty (například listů) je opět rozkládána za spotřeby kyslíku a vzniku kysličníku uhličitého, to samé se děje při spalování dřevní hmoty. Po opadu listů navíc fotosyntézou žádný kyslík ani vznikat nemůže. Pozitivní vliv se spíše projevuje v produkci těkavých látek ("lesní vůně") které zvyšují fyziologickou využitelnost kyslíku pro dýchání. Rostliny vůbec uvolňují do svého okolí velké množství bioologicky aktivních látek, které příznivě působí na lidský organizmus, např. v lese se působením stromů sníží množsví patogenních bakterií o 10 - 20% ve srovnání s volným prostředím. Zelená příroda kolem nás je složitý žijící organismus a nemůžeme na ni pohlížet jen jako na slunečník, zvlhčovač a odlučovač prachu, to by bylo hrubé zjednodušení.

Stinné stránky

Soužití se stromy v jedné obci má však i své stinné stránky. Opad listí, plodů, uschlých větví a v krajním případě i pád stromu samotného, to jsou nepříjemnosti, které se nás dotýkají tím víc, čím blíže k takovému konkrétnímu stromu musíme bydlet. Dalším negativem může být produkce alergenního pylu. Týká se to především těchto druhů: olše, bříza, jasan, topol, vrba jíva, líska, pustoryl, bez černý. Tyto stromy a keře bychom tedy raději neměli vysazovat v obydlených částech obce, pochybuji ale, že by to znamenalo konec pylovým alergiím.

Údržba a výsadba

Přesto, že si každá rostlina dokáže poradit sama a v přirozeném lese na pomoc člověka rozhodně nečeká, v rámci obce není takový to vývoj možný. Stromy musíme udržovat, aby neohrožovaly své okolí a vlastně i samy sebe. Rozštípnutý strom s odlomenou větví může sice být součástí přirozeného lesa , ne však součástí zeleně v obci. I výsadba stromů má svá pravidla, v první řadě musí být vybrán vhodný druh stromu, neméně důležitý je i výběr stanoviště, které by mělo umožnit nerušený vývoj stromu po celou dobu jeho života. Obec si v roce 2000 zadala vypracování studie na revitalizaci nivy Litovického potoka, kde je mimo jiné uveden soupis dřevin vhodných pro naši lokalitu, jsou to tyto stromy:

bříza bradavičnatá, dub letní, dub zimní, habr obecný, jasan ztepilý, javor mléč, javor babyka, javor klen, jilm habrolistý, lípa srdčitá, olše lepkavá, topol černý, topol bílý, třešeň ptačí, vrba bílá, vrba křehká, vrba jíva,

Podél obnovených cest, je možné vysazovat i ovocné stromy: ořešák královský, hrušeň, jabloň, jeřáb sladkoplodý, třešeň

Doporučeny byly tyto keře: brslen evropský, hloh obecný, kalina obecná, líska obecná, vrba (košíkářská, nachová, srdčitá, vnitrozemská), střemcha obecná, svída krvavá, dřín obecný, ptačí zob obecný.

Jedná se o původní listnaté dřeviny, které v této oblasti rostly již před stovkami let. Jehličnaté sromy se hodí do vyšších poloh, a proto je v soupisu budete hledat marně. Stejně tak listnaté stromy, které se k nám dostaly z jiných kontinentů nebyly doporučeny. Jedná se například o akáty, jírovce (kaštany), některé druhy javorů (například jasanolistý) a dubů (například červený). Pokud si někdo vysadí na zahradě třeba katalpu, pajasan nebo stříbrný smrk, nejedná se samozřejmě o nějaký velký prohřešek. Na ozelenění plánovaných biookoridorů a biocenter by však měly být použity pouze výše uvedené doporučené dřeviny.

Neptej se, proč to není. Udělej to!

Tak toto výstižné motto má v záhlaví uvedeno občanské sdružení z Nučic. Mám pocit, že se v něm skrývá velký kus pravdy. V některém z minulých čísel zpravodaje jsem psal o pozemkových úpravách a o vzniku nových obecních polních cest, které budou zdarma vybudovány. Realita je bohužel jiná. Pozemkové úpravy sice dospěly do svého závěru a rozběhlo se i projektování polních cest, včetně doprovodné zeleně. Na tři cesty už bylo dokonce vydáno stavební povolení, ale ještě než mohlo být započato s jejich stavbou byl vyhlášen stop stav na realizaci takových to projektů - finanční krize, mocné to zaklínadlo. Takzvaný "plán společných zařízení", na kterém jsou zakresleny všechny naplánované polní cesty, biokoridory, biocentra, větrolamy atd. je ale hotov a většina pozemků nyní již patří obci. Stejně tak stále platí, že je možné požádat o bezplatné zaměření těchto pozemků. A tak se vracím zpět k zmíněnému mottu - pokud jsou pozemky pro biocentra a biokoridory k dispozici, nestálo by za to, nečekat na dotace a pustit se do výsadby svépomocí? Neboť jak jsem někde četl: nejvhodnější termín pro výsadbu stromů byl před dvaceti lety a druhý nejvhodnější je právě teď.

Ondřej Jelínek 

Chýňský zpravodaj 2/2009 

Chýnoviny 4/2000 

Výsadba stromů

V podzimních dnech zorganizovalo občanské sdružení Arbor výsadbu stromů podél silnice k Litovickému nádraží.

Vysadili jsme zde 72 tříletých jasanů ztepilých. Byla tak doplněna již dřívější výsadba javorů jasanolistých, a pokud se stromům bude dařit, vznikne zde za patnáct dvacet let dominantní alej.

Ondřej Jelínek

Chýnoviny 4/2000

Chýnoviny 0/1999 

Obecní hřiště

29. března 1999 se začalo s úklidem zadní části hřiště, která byla v poněkud zanedbaném stavu. Naší snahou je postupně "zpřístupnit" neudržovanou část pod břízami, obnovit hřiště na odbíjenou, instalovat prolézačku, lavičku, pískoviště, případně i jiné atrakce, které zpříjemní pobyt na této ploše určené k rekreaci občanů. Doufáme, že tento počin spoluobčané uvítají (myslím především na děti) a areál nebude zbytečně ničen (teď myslím také především na děti).

Jedním z dalších kroků by mělo být ozelenění hřiště výsadbou stromů a keřů. Stromy, které nyní v okolí hřiště rostou, nejsou dlouhověké, tudíž je potřeba vysadit stromy nové, které stávající v budoucnu nahradí. Dominantou hřiště je snad padesátiletý topol kanadský, který roste v těsné blízkosti javoru jasanolistého, kolem ohniště nenachází početná skupina bříz. Jako perspektivní se jeví mladý jasan ztepilý rostoucí mezi plotem a asfaltovou plochou. Již dnes je třeba uvažovat o tom, jaké stromy budou vrhat stín na hřiště za dvacet, třicet let.

Dle lesnické klasifikace patří oblast Chýně do pásma buko-dubového lesa. V současnosti je tendence postupně přejít na původní skladbu dřevin. Pro představu uvádím průměrné zastoupení jednotlivých dřevin v původních lesích. Dub 56%, buk 22%, jedle 8%, habr 6%, jasan 4%, javor 4%, vtroušeně: jilm, lípa, jeřáb břek, javor klen. Právě dub letní má řadu předností, je dlouhověký (dožívá se pěti set let), nepodléhá vývratům, má silné rozložité větve, které mohou sloužit jako přírodní prolézačka (pokud se v mládí neolámou). Jako praktický člověk musím uvést i to, že dubové dřevo patří k nejkvalitnějším tuzemským dřevům vůbec. Za úvahu by stál i dub šípák, který je menšího vzrůstu, popř. i dub červený, který sice pochází z Ameriky, nicméně roste rychleji než naše duby. Právě kvůli rychlosti by bylo vhodné doplnit výsadbu dubů i rychleji rostoucí dřevinou, která by se postupem času, tak jak budou duby sílit, odstranila. Zde by mohl najít své uplatnění v místě hojně vysazovaný topol nebo vrba.

Růst stromů je dlouhodobá záležitost, s výsadbou by se tedy mělo začít co nejdříve. To se netýká pouze hřiště, ale i budovaného Strahovského rybníka či jiných vhodných ploch. Myslím, že výsadba stromů je důležitým krokem ke zmírnění negativního dopadu civilizace na naše zdraví i na zdraví těch, kteří zde budou bydlet po nás.

22. dubna byla svolána brigáda, které se zúčastnilo asi 15 dospělých a hodně dětí. Kolem plochy hřiště byly vysazeny 2 lípy, 2 duby, 3 javory kleny, 20 habrů, 3 meruzalky a 10 tavolníků. Tyto stromy zaplatil obecní úřad (částka činila přibližně 1700 Kč). Kromě výsadby zeleně se tako "z gruntu" uklidila zadní část hřiště pod a srovnala plocha plocha pro budoucí hřiště na odbíjenou.

Závěrem tohoto článku bych chtěl poděkovat Mirku Rajtorovi, panu Nejedlému a Pepovi Machovi za poskytnutí a obsluhu mechanizace při úpravě a úklidu hřiště, Světle Truksové za organizování celé akce a všem ostatním, kdo přiložili ruku k dílu. Za skupinu občanů, kterým není lhostejný osud našeho hřiště,

Ondřej Jelínek

Chýnoviny 0/1999 

.............................................................................................................

Stav výsadby v roce 2017

Topol i javor jasanolistý byly už dávno pokáceny, stejně tak i "perspektivní" jasan ztepilý. Zachována však zůstala planá hruška mezi volejbalovým hřištěm a nově vybudovaným dětským hřištěm - ta už tam zřejmě, jakou proutek, rostla v roce 1999 a nyní je krásná (stejně tak je teď na ploše hřiště mladá jabloň a kousek od ní ořešák). Břízy kolem ohniště byla silně proředěné (nelíbily se majiteli sousedního pozemku).

Mezi lípami je habrový, živý plot (několikrát zakrácený), 3 kleny jsou už velké stromy, rostou na mezi a mají výšku cca 8 m. Stejně tak dub, který je ve stejné řadě (ale tady nevím, zda se jedná o původní, naší výsadbu, nebo zda to je dub "milénia", který zde vysadila ředitelka MŠ paní Sedláková s dětmi). Tavolníky a meruzalky byly vysazeny vlevo od hlavního vjezdu na hřiště - keře postupně zmizely, hodně jich vyřezal p. Šinágl, aby měl kam parkovat auto.

..........................................................................................................