Biokoridor Pod Duškánem v Chýni u Prahy, aneb návod jak vytvořit kus nové přírody. 

Vedeni heslem: Neptej se proč to není, udělej to! Jsme se za pomoci přátel a součinnosti obce, pustili do osázení 3 ha pole u rybníka...

Na úplný začátek musím uvést, že nejsem žádným odborníkem na výsadbu zeleně, ani na její projektování. Celá aktivita kolem ozelenění biokoridoru byla vedena spontáně a v podstatě amatérsky. Následující texty se ale přesto můžou stát návodem pro každého, kdo má chuť něco podobného udělat a kromě zájmu o věc toho moc nemá.

Nejdříve je užitečné se trochu obeznámit s místem kde žijeme, nebo kde chceme působit. Ideální je obklopit se kamarády a známými a začít být "veřejně činným". Osobně jsem začal u nás v obci (tenkrát - v roce 1999 měla Chýně pouhých 700 obyvatel) vydávat čtvrtletník Chýnoviny, vstoupil do místního občanského sdružení Arbor a od roku 2002 jsem obecním zastupitelem.

Jako svého koníčka jsem se učil pěstovat stromy ze semínek a pokud se pokus vydařil, tak se stromy vysadily v rámci aktivit občanského sdružení Arbor podél cest, a nebo na jiná vhodná místa. Pak v obci proběhly pozemkové úpravy (zjednodušeně řečeno se jedná o přeparcelování celého katastru) a tak se zrodila myšlenka vysadit stromy na větší ploše. Jako ideální místo pro tento záměr se stal kus stávajícího pole, které se rozkládá v těsné blízkosti dvou rybníků a které bylo nově definováno jako biokoridor v rámci ÚSES (územní systém ekologické stability).

28. 8. 2009 byl biokoridor oficialně vytyčen a 29. 8. jsme společně s přáteli k mezníkům zatloukli natřené střešní latě, aby byla hranice nového pozemku zřetelná a nedošlo k jejímu rozorání. K parcele 740 byla přidána i parcela 720 (k.ú. Litovice), a tak se plocha ještě trochu zvětšila a usnadnilo se propojení s panelkou vedoucí kolem rybníka Bašty. Plocha těchto pozemků je nyní skoro 3,6 ha.

Obrátil jsem se tedy na zastupitelstvo obce s žádostí o podporu nového projektu:

"V rámci pozemkových úprav se obec Chýně stala vlastníkem nových pozemků určených zejména pro vybudování polních cest a biokoridorů. Konkrétně bych se chtěl zmínit o parcele č. 740, která lemuje na severu Strahovský rybník a dále vede podél vodoteče až k rybníku Bašta. Tato parcela je určena k vybudování biokoridoru (RBK 27) a je katastrem nemovitostí evidována jako ostatní zeleň. V současné době na většině pozemku hospodaří zemědělci (Agrosa). V naší bezlesé krajině bychom se měli snažit o rozšíření zelených ploch na co možná největší možnou míru, a to pokud možno, v co nejkratší době. Přeměna pole na parcele č. 740 na zelený pás by byla dobrým začátkem. Jmenovaná parcela přímo souvisí se zelenou plochou udržovanou rybáři (severní břeh Strahovského rybníka) a s přirozeně zarůstající plochou podél vodoteče směrem k Baště. Tento zelený pás z části udržovaný a z části přirozeně rostoucí má šíři cca 12 metrů a propojuje dva chýňské rybníky Baštu se Strahovským, v současné době je tato spojnice neprůchozí. V případě rozšíření již rostoucího zeleného pásu (o pruh pole) by bylo možné tuto trasu používat k procházkám i jako spojnici mezi novou zástavbou (Háje, Kaliště, Kamenice) a stávající obcí a dále směrem na Hostivici.

Doporučoval bych tedy následující: Na předepsaném formuláři požádat pozemkový úřad o bezplatné zaměření parcely - žádosti o zaměření nových pozemků jsou už na pozemkovém úřadě soustředěny, a pokud obec bude chtít zaměřit porcelu už tento podzim, musíme jednat urychleně. Kontaktovat zemědělce hospodařící na dotčeném pozemku a upozornit je na skutečnost, že budeme pozemek nadále spravovat sami - zde je také potřeba jednat urychleně a vše dohodnout ještě před zasetím ozimů. Pokud bude pozemek zaměřen, bude potřeba zvýraznit geodetické značky tak, aby byly zřetelně viditelné a nedošlo k jejich vyorání. Doporučoval bych použít staré sloupky z oplocení Višňovky - trubky na jednom konci natřít výraznou barvou a zarazit do země v blízkosti geodetických značek, rád s prací pomohu.

Na jaře 2010 bych byl ochoten zdarma vysadit dělící vrbový pás (řízky vrby košíkářské) jako lemování nově vytyčené parcely. Na podzim 2010 a 2011 bych, taktéž zdarma, výsadbu doplnil o souběžnou jednostrannou alej (jasan, javor, habr) s roztečí stromů 10 metrů. Mezi pásem vrb a pásem stromů by se ponechala volná plocha - kosená louka o šíři 12 metrů, ta by sloužila jednak jako již zmiňovaná propojka mezi rybníky, respektive mezi silnicemi vedoucími po hrázích Bašty a Strahovského rybníku (vzdálenost cca 850 metrů). Dále by to byla rezervní plocha pro "dětskou alej" - souběžnou alej stromů vysazených, podle předem určených pravidel, rodiči pro své narozené děti. Zde by stálo za zvážení, zda by tuto službu nemohla pro rodiče vykonat přímo obec - byl by to hezký dárek k narození nového občánka Chýně - pro každé narozené dítě zasadit (v režii obce), jeden konkrétní strom do postupně se prodlužující aleje. Ostatní plocha by se mohla nechat volně zarůstat, tak jako již zmiňované břehy vodoteče, nebo se pokusit zorganizovat další svépomocnou výsadbu (například za pomoci rybářů nebo o.s. Arbor), případně se pokusit o získání dotace a výsadbu zadat zahradnické firmě. Na výsadbu lesíka by byla vhodná plocha zejména nad Strahovským rybníkem. Obracím se tedy na Vás s žádostí o podporu výše uvedeného projektu, o jehož prosazení a zdárné dokončení bych se rád osobně zasadil." Dne 5. 8. 2009 Ondřej Jelínek

23. 9. 2009 byla na veřejném zasedání zastupitelsva představena nová verze plánu biokoridoru a následně jsem byl zastupitelstvem pověřen k projednání záměru na OŽP (odboru životního prostředí) Černošice. Kam jsem se také neprodleně vypravil.

Pracovnice OŽP sice se záměrem i provedením v podstatě souhlasily, ale...

Je potřeba dodat projekt a technickou zprávu. Prázdná místa na mém současném návrhu se budou muset vyplnit (myslel jsem, že by se to mohlo dořešit až za pochodu - nemohlo) a tak se musí domalovat do plánu rychlerostoucích dřevin (olše, osika, vrba...) které by měly být vysazeny nad Strahovským rybníkem. Měl by zde vyrůst i oskerušový luční sad, který by sloužil jako propojka mezi alejí a Strahovským rybníkem. V nevyužitých cípech na severu biokoridoru by našly své místo teplomilné dřeviny (dřín, duby šípák a zimní, javor babyka...), někam by se ještě měly píchnout původní druhy topolů (černý a bílý) - jedná se o mohutné stromy. Ještě líska, ta by tam taky měla být. Trochu jsem se bál invazní rozpínavosti rákosu, ale prý to je OK - zvířata ho mají ráda (jako schovku). Návštěvou OŽP jsem se prostě dostal do reality a zjistil, že to zas tak jednoduše nepůjde.

Nyní bylo jasné, že bez projektu se prostě neposuneme. Abych se vyhnul případným komplikacím a zároveň získal maximum informací, nápadů a tak vůbec pronikl k jádru věci účastnil jsem se různých schůzek našeho občanského sdružení Arbor, proběhla také schůzka za účasti starostky obce, myslivců, rybářů a místního dendrologa. A pak už jsem si ořezal pastelky, obložil se knížkami a začal hledat na googlu.

26. 11. 2009 jsem na OŽP Černošice předal vypracovanou technickou zprávu a situační plán. Pak už šlo jen o to, přesvědčit všechny zúčastněné, aby dali projektu zelenou. Paní z OŽP mi ale následně zavolala, že prý se jim ten můj projekt zdá moc jednoduchý (nebo tak nějak se vyjádřila) a chtějí se podívat na tu plochu osobně - v terénu. Následně dorazila na místní šetření se dvěma pejsky - pěšky z Jenče, byla sympatická a nechala si vše vysvětlit. Jaké ale bude konečné stanovisko OŽP neprozradila. Z její strany byly vzneseny určité výhrady ohledně aleje stromů v kombinaci s prostorem pro cestu (v biokoridorech není zvykem něco takového budovat) a celkově jsem pociťoval určitou ostražitost kvůli absenci kulatého razítka...

21. 12. 2009 jsem ale obdržel kladné stanovisko v podstatě od všech osmi orgánů životního prostředí, které se mojí žádostí zabývaly. Dostal jsem tím do ruky velmi silný trumf. 13. 1. 2010 následoval souhlas vlastníka pozemku - obce Chýně:

C. souhlasí c) s výsadbou zeleně na parcelách p. č. 740 k. ú. Chýně a p. č. 720 k. ú. Litovice (biokoridor Pod Duškánem) podle technické zprávy vypracované Ondřejem Jelínkem v listopadu 2009 a schválené Odborem životního prostředí MěÚ Černošice 21.12.2009; obec bude výše zmíněný projekt podporovat, a to zejména přednostním umisťováním stromů z "náhradních výsadeb" do této lokality; hlavním koordinátorem a garantem projektu bude Ondřej Jelínek.

4. 2. 2010 se k souhlasu připojila i rada města Hostivice, část biokoridoru je totiž v jejím katastru.

Získáním všech souhlasů jsme se přehoupli konečně do další fáze - výsadby zeleně. Začali jsme pořádat různé brigády, lobovalo se za umístění náhradních výsadeb do biokoridoru (pokud OÚ někomu povolí pokácet strom, může jako kompenzaci uložit "náhradní výsadbu" na zmírnění ekologické újmy). Organizovaly se výsadby stromů za narozené děti do Dětské aleje, uspořádala se sbírka na zaplacení materiálu potřebného na vybudování pěšinky vedoucí alejí stromů, vyhloubila se žabí tůňka. Občas se také něco nepovedlo. Počáteční rozpínavost bodláčí byla opravdu nad naše síly a se svojí argumentací, že kvetoucí pcháč oset je významnou včelí pastvou jsem u kverulantů příliš neuspěl. Nedopatřením byly obcí posekány čerstvé výsadby a tak jsme přišli o 66 jasanů a habrů. Pak se také občas našli nespokojení jedinci, kteří mi vytýkali, že je lokalita neudržovaná a, že jsem slíbil, že se o ni budu starat. Do nekonečna se snažím vysvětlovat, že se nejedná o park, ale o biokoridor tedy o "krajinnou složku, která propojuje biocentra a tím umožňuje migraci organismům" a že veškeré zásahy a úpravy tohoto území by to měly respektovat. Také šly po obci fámy, že sázím vrby, abych z nich pak mohl těžit proutí pro svou potřebu. Ale celkově je biokoridor vnímán velmi pozitivně, s minimálními náklady vznikl kus nové přírody, který je hojně využíván k procházkám.

Biokoridor v číslech

Biokoridor Pod Duškánem

"Krajinná složka, která propojuje biocentra a tím umožňuje migraci organismům"

Nejedná se tedy o park a veškeré zásahy a úpravy tohoto území by to měly respektovat.

Historie v číslech:

Rok 2009

• srpen - byly vytyčeny pozemky biokoridoru o rozloze 3,5 ha, které jsou ve vlastnictví obce
• listopad - byl vypracován projekt na ozelenění
• prosinec - projekt byl schválen OŽP Černošice

Rok 2010

• leden - projekt schválilo zastupitelstvo obce Chýně
• únor - projekt schválila rada města Hostivice
• duben - vysadilo se 4000 vrbových řízků, které olemovaly severní hranici biokoridoru
• listopad - vysazeno 126 stromů (Dětská alej 48, souběžné stromořadí 19, Berger Beton s.r.o. 58, babyka 1)
• listopad - část biokoridoru byla posekána, výsledek spíš estetický, užitečnost této seče je sporná

Rok 2011

• bylo vysazeno dalších deset stromů do Dětské aleje a do souběžného stromořadí
• byl nasypán nájezd směrem k Bašta beach
• mělo být vysazeno 156 stromů firmou Enit Invest s.r.o. jako náhradní výsadba za stromy poražené u MŠ (odloženo na jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013...)
• během vegetace byla posečena plocha CH - Louka a plocha G - Klidová zóna, kde ještě neproběhla žádná výsadba

Rok 2012

• březen - vysadili jsme 6 habrů, 16 javorů a 90 jasanů
• květen - byla vybudována 1 km dlouhá a 1 m široká zpevněná a uválcovaná pěšina táhnoucí se celým biokoridorem, v mokřině byla vyhloubena a upravena bezodtoková žabí tůňka. Náklady na pěšinu, které hradila obec, činily 9 000,- Kč, od drobných sponzorů se vybraly 4 000,- Kč, sponzorsky přispěly i firmy, které dodaly potřebný materiál (recyklát) a techniku.
• červenec - sponzorsky byla vysečena tráva v okolí celé pěšiny a na pěšinu byl místy aplikován herbicid. Začalo se uvažovat o umístění zátarasů, aby do biokoridoru nemohla vjíždět auta.
• srpen - stromy v aleji byly obsekány - uvolněny od přerostlého plevele. Bylo obnoveno značení hranice mezi biokoridorem a obdělávaným polem.
• září - plochy nad Strahovským rybníkem a pod hrází Bašty byly posečeny mulčovačem, při této operaci bylo omylem posečeno 66 metrových stromů z březnové výsadby.
• listopad - do Dětské aleje bylo dosazeno 5 olší, 4 duby a 3 javory, částečně se jednalo o náhradu uschlých stromů a z části proběhla výsadba stromů na již zamluvená místa. Firma Berger Beton vysadila 18 planých ovocných dřevin do lokality určené pro "Extenzivní ovocný sad" a dále pak 8 topolů, 8 lip a 10 olší do lokality "Klidová zóna", obojí v těsné blízkosti Strahovského rybníka.

Rok 2013

• duben - bylo vysazeno dalších 1200 vrbových řízků jako lemování Dětské aleje mezi Baštou a Strahovským rybníkem

Rok 2014

• březen - do Klidové zóny bylo vysazeno 30 olší lepkavých jako náhradní výsadba od firmy Enit Invest
• červen - do Klidové zóny bylo vysazeno 37x lipa,42x vrba jíva, 40x topol bílý, 7x topol osika jako náhradní výsadba od firmy Enit Invest
• září - uprostřed biokoridoru byla z důvodu větší popularizace území aktivována schránka pro geocaching, během tří let jí navštívilo 730 návštěvníků
• listopad/prosinec v biokoridoru bylo vysazeno: 2x dub, 2x ořešák, 2x olše lepkavá, 25x líska obecná

Rok 2015

• březen - při jarním sázení bylo v Klidové zóně vysazeno následující: 16x habr, 4x jasan, 3x olše, 1x lípa, 1x jilm, 10x krušina, 10x dřín, 5x líska obecná a dále bylo pokročeno s výsadbou vrbového pásu z řízků (tentokrát do mulčovací folie) v délce 50 m

Rok 2016

• únor - Za šest let vrby vyrostly do výšky víc jak 5 metrů a u země dosáhly průměru 5 centimetrů. Vzhledem k tomu, že vrby začaly stínit mladé dubové stromořadí, bylo potřeba jejich růst omezit. Přibližně 500 metrů vrbového pásu bylo seříznuto rovnou u země.
• březen - vyřezání náletových dřevin kolem deseti stromů z Dětské aleje - s vyřezáváním budeme muset pokračovat i v následujících letech, alejové stromy v blízkosti potoka jsou silně utlačovány
• duben - jako lemování Klidové zóny (plocha E) bylo vysazeno 125 keřů - svída krvavá, růže šípková, řešetlák počistivý, dřín obecný, trnka obecná. Sázeno do mulčovací folie s následným překrytím štěpkou
• říjen - se žáky 2B vysazen jeřáb oskeruše do Extenzivního sadu (C)
• během roku 2016 vyřezané vrbičky znovu pěkně obrostly, z každého pařízku vyrazilo přibližně 10 prutů a během roku vyrostly do výše asi 3,5 m, průměr prutů u země cca 2 cm.

Rok 2017

• březen - obec vyřezala dalších 80 metrů porostu vrb, jako pokračování k již zmlazené linii.
• březen - v klidové zóně byly nahrazeny dva uschlé stromy - jilm a olše.

Náklady obce:

Parcely, na kterých se rozkládá biokoridor Pod Duškánem, patří obci Chýně. Vzhledem k tomu, že nejde oddělit vlastnictví parcely od vlastnictví porostu, patří obci i veškeré výsadby dřevin a to okamžikem zasazení. Náklady obce se zřízením biokoridoru jsou minimální, zatím se jednalo pouze o proplacení dvojího sečení traktoru se sekačkou (od roku 2013 obec používá na údržbu vlastní malotraktor s mulčovačem) a příspěvek 9 000,- Kč na výstavbu pěšinky. Veškeré ostatní práce byly realizovány za pomoci dobrovolníků, kteří se podíleli i na financování (nákup stromů). Část výsadeb byla pořízena v rámci "náhradní výsadby" - kompenzace za pokácené stromy na katastru obce (firma Berger Beton s.r.o. a Enit Invest s.r.o.). Nepřímý náklad respektive ztráta vznikla obci tím, že nemohla pronajmout plochu biokoridoru k zemědělské výrobě (ročně se jedná o cca 10 000,- Kč). Plocha biokoridoru je od roku 2013 obcí pravidelně sečena, byly zde umístěny lavičky a koš na odpadky, občané tento prostor hojně navštěvují jako přírodní park.

Neptej se, proč to není, udělej to:

Pokud Vás projekt Biokoridoru pod Duškánem zaujal a chtěli byste se podílet na jeho realizaci, nebo se chcete dozvědět třeba jen více informací, určitě mě neváhejte kontaktovat na telefonu 603 518 038, nebo e-mailu ondrej.jelinek@volny.cz

Technická zpráva 

- biokoridor Pod Duškánem

Obec Chýně

Biokoridor Pod Duškánem

(RBK 27 na parcelách p.č. 740 k.ú. Chýně a p.č. 720 k.ú. Litovice)

technická zpráva + situační plán

Vypracoval: Ondřej Jelínek

Kreslil: Ondřej Jelínek

Měřítko: 1:1000

Kontaktní adresa: Ondřej Jelínek

1. máje 79, Chýně

253 01 Hostivice

Ostatní kontakty: ondrej.jelinek@volny.cz

telefon: 311 679 795

mobil: 603 518 038

fax: 271 741 615

Datum: 11/2009

1. ÚVOD

Řešené území se nachází na parcelách p.č. 740 k.ú. Chýně (33 861 m2) a p.č. 720 k.ú. Litovice (2 022 m2), jedná se o část Regionálního biokoridoru 27. Řešená plocha na jihu sousedí s Litovickým potokem a se Strahovským rybníkem. Na severu přiléhá k obdělávaným zemědělským pozemkům.

Projekt ozelenění řešeného prostoru vychází z pozemkových úprav v katastrálním území Chýně a dále pak ze studie revitalizace nivy Litovického potoka zpracované v roce 2000 Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka (Simon, Kučera). Návrh ozelenění byl konzultován s občanským sdružením Arbor (jehož hlavní náplní činnosti je péče o krajinu), s o.p.s. Strahovský rybník (společnost má v pronájmu Strahovský rybník a přilehlé plochy, o které pečuje), s místním mysliveckým sdružením a v neposlední řadě se zastupiteli obce Chýně (celé území je ve vlastnictví obce Chýně).

Územní systém ekologické stability krajiny definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, dále zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

2. PODKLADY A POUŽITÁ LITERATURA

Coombes, Stromy, Martin 1996

Dolejší, Kott, Šenk, Méně známé ovoce, Praha 1991

Gallo, Komplexní pozemkové úpravy Chýně, Praha 2009

Gallo, Plán společných zařízení - Chýně, Praha 2009

Gallo, Vytyčení katastrální a vlastnické hranice, Chýně 2009

Horynová, Praktické zahradnictví, Praha 1966

Kolařík, Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. ZO ČSOP Vlašim, Vlašim 2003

Kolařík, Péče o dřeviny rostoucí mimo les - II. ZO ČSOP Vlašim, Vlašim 2005

Simon, Kučera, Revitalizace nivy Litovického potoka, Praha 2000

Tesař, Strategický plán rozvoje Chýně, Chýně 2008

Volná, Pospíšil, Zakládání lesů, Brno 1989

Úradníček, Chmelař, Dendrologie lesnická - listnáče I, Brno 1995

Zeman, Územní plán obce Chýně, Praha 2004

1

· PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Biokoridor se nachází v nadmořské výšce 370 m n.m. Průměrné roční srážky zde dosahují 500-550 mm. Průměrné roční teploty činí 8 - 10 stupňů Celsia. V nivě Litovického potoka se místy vyvinuly nivní půdy, jinak byla téměř celá plocha řešeného území doposud využívána jako orná půda.

Vlhkostní poměry v lokalitě se různí podle modelace terénu a vzdálenosti od Litovického potoka. Malá část řešeného území se nachází v mělké terénní propadlině, což se projevuje zvýšeným zavlhčením půdy, území v blízkosti potoka vykazuje také zvýšenou vlhkost, ostatní části mají vyvážené vlhkostní poměry. Při výsadbě stromů bude přihlédnuto k individuálním vlhkostním poměrům stanoviště.

4. NÁVRH ŘEŠENÍ

Projekt počítá se založením výsadby s následnou údržbou i s přirozeným rozšířením stávající vegetace (rákos). Výsadba bude provedena z části svépomocí (o.s. Arbor, občané) a částečně v rámci "náhradních výsadeb" ukládaných obecním úřadem za pokácené stromy. Práce proběhnou v několika navazujících etapách viz kapitola 5 "Členění jednotlivých ploch".

V biokoridoru bude ponechán pruh bez zalesnění, ten bude sloužit k lepší obslužnosti řešeného prostoru při následné péči a současně bude i propojením pro pěší mezi Strahovským rybníkem a rybníkem Bašta.

4.1. Výsadbové práce

K výsadbě budou použity převážně prostokořenné dvou až čtyřleté sazenice. Velkým kladem těchto sazenic je dobrá ujímavost, relativně nízká cena sadebního materiálu a brzké zapojení porostu. To je významné právě na plochách, které byly původně ornou půdou a dále sousedí s intenzivně zemědělsky obdělávanými plochami. Zapojený porost postupně redukuje bylinné patro a vytlačí plevelné a ruderální druhy.

Výsadba proběhne vždy na podzim v případě nutnosti i na jaře. Prostokořenné dřeviny se nesmí vysazovat za mrazu. Rostliny musí mít v době sadby ukončený růst nadzemní části a zdřevnatělý terminál bez funkčního asimilačního aparátu.

Sazenice budou vysazovány jamkovou výsadbou. Tento způsob je vhodný pro všechny dřeviny. Velikost jamky a její hloubka jsou odvislé od velikosti kořenového systému sazenice. Jamka je tak hluboká, aby vysazená sazenice byla ve vzpřímené poloze a kořenový krček 1 až 2 cm pod úrovní terénu. Kořenový systém musí mít v jamce dostatek místa a musí být pečlivě rozprostřen. Půdu je nutno důkladně umáčknout.

Při rozmístění jednotlivých druhů dřevin bude brán ohled také na lokální vlhkostní a světelné poměry.

4.2. Výběr dřevin

Druhová skladba zeleně vychází z lokálních stanovištních poměrů, terénního průzkumu a doporučených dřevin dle studie "Revitalizace nivy Litovického potoka", viz Příloha 1. Navrhované dřeviny jsou výhradně domácí listnaté druhy.

2

4.3. Zajištění porostu po výsadbě, údržba, pěstební péče a podpora vývoje porostů

Ochrana proti zvěři

Vážným nebezpečím pro výsadby je zvěř. Za nejúčinnější opatření je možno považovat kvalitní oplocení, jedná se ovšem o opatření finančně nákladné a svým způsobem v kontradikci s plánovaným využitím lokality jako biokoridor. Ochrana proti zvěři bude tedy redukována na individuální ochranu stromků proti okusu (spirálové chráničky). Pravidelně (zejména před zimou) bude prováděna kontrola stavu chrániček.

Ochrana proti plevelům (buřeni)

K důležitým následným pěstebním opatřením náleží ochrana proti plevelům. K likvidování již narostlé buřeně bude použito klasické ožínání. To je možno provádět za pomoci mechanizace (sekačky, křovinořezy) nebo ručně (kosy, srpy). Pokosený materiál bude rozprostřen kolem sazenic (mulčování). Tím bude omezen následný růst buřeně v bezprostřední blízkosti sazenic.

Další činnosti

Celá plocha určená k výsadbě byla využívána jako zemědělský pozemek a půda je tedy dobře zásobena živinami. Případné přihnojování výsadeb není nutné.

U stromů musíme sledovat výskyt chorob a škůdců a v případě napadení dřeviny ošetřit vhodnými ochrannými postřiky. Identifikaci patogena a optimální způsob ochrany případně řešit s odborníkem.

Celá plocha biokoridoru bude kontrolována, aby zde nedošlo k šíření plevelných, nebo invazních rostlin. Zvláštní zřetel bude brán na křídlatku japonskou, bolševník velkolepý, pajasan žláznatý a pcháč oset, všechny zmíněné rostliny se totiž již v okolí Chýně vyskytují.

Pravidelně též bude monitorován vývoj sazenic, bude kontrolována funkčnost úvazků, správné zavětvení (výchovný řez), doplňování mulčového krytu. V období letních přísušků budou kontrolovány vlhkostní poměry pozemku, v případě nutnosti bude přistoupeno k zálivce sazenic.

V případě výsadeb formou "náhradní výsadby" budou evidovány závazky jednotlivých firem nebo občanů, kterým byly náhradní výsadby uloženy. Následně pak bude dohlíženo na splnění závazků, a to zejména následné péče o tyto výsadby.

Po výsadbě a ujmutí dřevin nastává období výchovy (do 10-15 let věku porostu) i po této době však bude potřeba o výsadby (byť v minimální míře) pečovat. Vlastníku pozemku (obec Chýně) tak do budoucnosti vznikne povinnost se o biokoridor starat, jednak v rámci výchovy porostu, a pak také v rámci údržby vzrostlé zeleně. Vzhledem k tomu, že budou dřeviny předávány až po stabilizování na stanovišti a základních výchovných řezech (tj. cca pět let po výsadbě), nebudou muset být na údržbu zeleně věnovány vysoké finanční částky.

5. ČLENĚNÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH

Celé řešené území je rozděleno na 12 různých ploch, které jsou na hlavním výkresu označeny písmeny A až K. Každá plocha má své specifické určení. Následuje výčet ploch s podrobným popisem k čemu má konkrétní plocha sloužit, jak a kdy má být osázena, případně jaká péče bude následně ploše věnována.

3

A - Dubové stromořadí

Dominantní souvislé stromořadí tvořené 88 duby letními, lemující celou parcelu biokoridoru ze severní strany. Duby, odrostky o minimální výšce 2 m, budou sázeny v rozestupu 10 m. Stromy by měly být získány v rámci "náhradní výsadby" uložené OÚ Chýně za pokácené stromy na katastru obce, v rámci "náhradní výsadby" bude uložena i následná péče o výsadby. Další možností, jak získat sazenice stromů, by byla akce "za každé dítě, nový strom", na které by se měli podílet rodiče nově narozených dětí v Chýni. O propagaci této "Dětské aleje" by se postaralo o.s. Arbor a očekává se též podpora obce Chýně.

Vzhledem k tomu, že stromy porostou v sousedství obhospodařovaného pole a budou také lemovat plochu "CH" (louka), s kterou je počítáno jako s přístupovou plochou pro údržbu biokoridoru, měly by být koruny zapěstovány na podjezdnou výšku minimálně 3 m.

Termín výsadby: rok 2010 až 2011.

B - Smíšené stromořadí

Stromořadí kopírující stromořadí "A" v odstupu 10 m, jednotlivé stromy 75 ks ( jasan, habr, javor klen) budou mít v řadě od sebe odstup 10 m. Stromořadí bude muset být přerušené v místech, kde se linie stromů přiblíží k vodoteči (v těchto místech není dost prostoru, aby zde mohla být souvislá výsadba). Nad Strahovským rybníkem se stromořadí oddálí od plochy "A" a táhlým obloukem se stočí až k jižní hranici biokoridoru, kde naváže na plochy udržované o.p.s. Strahovský rybník. Sadební materiál bude o výšce cca 1 m, prostokořenné poloodrostky budou opatřeny kůlem a chráničkou proti okusu.

V následujících letech bude zajištěna péče včetně výchovného řezu tak, aby byly koruny zapěstovány s podjezdnou výškou minimálně 3 m (směrem k ploše "CH"). Sousední plocha "CH" (louka) by totiž měla umožnit průjezd techniky pro údržbu biokoridoru (s výhledem na desítky let dopředu).

Termín výsadby: rok 2010 až 2011.

C - Extenzivní sad

Na část plochy ležící nad Strahovským rybníkem by mělo být vysázeno 16 ks méně známých, či planých ovocných dřevin. Z klasických ovocných dřevin by přicházel v úvahu ořešák královský nebo hrušeň. Z netradičních ovocných dřevin pak jeřáb sladkoplodý, jeřáb oskeruše, kaštanovník setý, líska turecká. Ve výsadbě by se mohly uplatnit i plané ovocné stromy, zejména pak planá třešeň a hrušeň. Spon výsadby je navržen na 10 x 10 m, mělo by jít o nepravidelnou výsadbu, aby nebyly jednotlivé stromy v přímém zákrytu. Rozvolněný spon v kombinaci s travnatým podrostem by měl podtrhnout přírodní vzhled tohoto alternativního ovocného sadu.

Termín výsadby: rok 2012 a dále

D - Vrbový dělící pás

Výsadba řízků vrby košíkářské - cca 3000 ks bude v odstupu 3m lemovat stromořadí "A". Jednáse o jakési zviditelnění hranice biokoridoru v krajině, zvýraznění hranice mezi obdělávaným polem a zelenou plochou. Na výsadbu budou použity řízky řezané z prutů košíkářské vrby sázené v souvislé řadě s odstupem 20 - 30 cm.

Termín výsadby: podzim 2009 až jaro 2010.

4

E - Keřová bariera

Hustá keřová bariera by měla vymezit klidovou zónu biokoridoru, která bude určena výhradně pro nerušený pohyb zvěře. Keřový pás bude složen jednak z keřů doporučených studií "Revitalizace nivy Litovického potoka" (brslen evropský, hloh obecný, kalina obecná, keřové vrby, střemcha obecná, svída krvavá, ptačí zob obecný) a keři v místě obvyklými (růže šípková, bez černý, špendlík, ostružiník). Při umisťování jednotlivých keřů bude brán zřetel na vlhkostní a světelné podmínky na konkrétním stanovišti tak, aby byly zajištěny optimální podmínky pro růst sazenic.

Vznik klidové zóny by mohl být podpořen a urychlen (ještě před zapojením keřové bariery) navršením clony z vyřezaných větví a lesního klestí. Tato přirozená a dočasná bariera by do doby svého zetlení prozatimě oddělila klidovou zónu od okolních pozemků, současně by se tak vytvořil úkryt pro drobná zvířata a ptactvo.

Termín výsadby: postupně od podzimu 2010

F - Lískový dělící pás

Oddělení plochy "C" od vozovky zajistí keřový pás z lísky obecné - 47 ks. Lísky budou vysazeny v rovnostranném trojúhelníkovém sponu s délkou strany 3 m. Lísky budou vysazeny souběžně s vozovkou ve vzdálenosti 10 m od hrany asfaltu. Clona z lískových keřů bude sloužit v zimních měsících i jako sněhová zábrana proti zafoukání vozovky sněhem.

Termín výsadby: postupně od podzimu 2010

G - Klidová zóna

Místo ponechané přirozenému vývoji, sloužící k nerušenému pohybu zvěře. Budou zde vysazeny dřeviny měkkého luhu cca 2000 ks (olše lepkavá, topol osika, topol černý, topol bílý, lípa srdčitá, lípa velkolistá, vrby). V klidové zóně najde uplatnění i keřový podrost, a to ve stejném složení jako na ploše "E". Sazenice stromů budou vysázeny ve čtvercovém sponu o délce strany 2 m, čímž bude docíleno brzkého zapojení porostu, což je významné právě na plochách, které byly původně ornou půdou. Zapojený porost postupně redukuje bylinné patro a vytlačí plevelné, ruderální druhy. Při rozmístění jednotlivých druhů dřevin bude brán ohled také na lokální vlhkostní poměry. Použité prostokořenné sazenice (poloodrostky) by měly mít výšku 1 m, tím se budou minimalizovat náklady na obžínání. Výchovný řez prováděn nebude, ale do budoucna (cca 15 let po výsadbě) je nutné počítat s prořezávkou porostu.

Termín výsadby: postupně od podzimu 2010

H - Teplomilné společenství

Jedná se o dvě plochy na severním okraji biokoridoru. Pro ozelenění těchto ploch bude použit dub zimní, dub šípák, javor babyka a dřín obecný. Pro dočasné vyznačení hranice mezi parcelou biokoridoru a obdělávaným polem, zde bude vysazena clona z řízků vrby košíkářské.

Termín výsadby: vrby na podzim 2010, ostatní rok 2012

5

CH - Louka

Jedná se o průběžný pás pozemku o šíři 10 m (celková plocha 9000 m2), který lemuje biokoridor na jeho severní straně (mezi plochami "A" a "B" respektive "C"). Nad Strahovským rybníkem se pás rozdvojí a jedna jeho část odbočí mezi plochami "B" a "C" až k břehu Strahovského rybníka.

Plocha by měla být používána pro průstup biokoridorem, v ideálním případě by zde měla být udržována kosená louka. Posekaná tráva bude použita k mulčování vysazených stromků. Pokud nebude možné louku plošně sekat (vysoké finanční náklady pro obec), bude zde svépomocně prosekávána přístupová pěšina o šíři 1 m.

Termín kosení: od jara 2010

I - Manipulační plocha

Nezpevněná rezervní plocha mezi plochou "F" a silnicí. Plocha by měla sloužit pro případnou manipulaci s rostlinným materiálem při udržbě biokoridoru a v zimních měsících pro usazování sněhu za keřovou barierou.

J - Stávající zeleň

Přirozeně zarůstající pás zeleně podél vodoteče. Z dřevin jsou zde zastoupeny: jasan (převládá), vrby keřové i stromové, ořešák královský, hloh, javor jasanolistý, lípa, bez černý. Bylinný podrost je tvořen rákosem a společenstvím vlhkomilných trav. Plocha je minimálně dvacet let neobhospodařována a některé stromy zde rostoucí dosahují průměrů kmenů 40 cm ( vrba 80 cm).

K - Rákosina

Území, kde je počítáno s přirozeným rozšířením rákosu. Jedná se o vlhčí část biokoridoru, která přímo sousedí se souvislým porostem rákosu na ploše "J". Vzhledem k příhodným podmínkám pro růst rákosu se dá počítat s rychlým rozšířením na nové plochy. Rákosina bude následně doplněna výsadbou vrby košíkářské z tyčí a prostokořenných odrostků jasanu ztepilého, tím bude narušena monokultura rákosu a dosaženo větší pestrosti a biologické hodnoty plochy "K".

Termín výsadby: rákos během let 2010 a 2011, ostatní rok 2012

6. ZÁVĚR A GARANCE

Hlavním garantem projektu bude předseda o.s. Arbor a zastupitel obce Chýně, Ondřej Jelínek. Spolupracující osoby budou jednak z řad členů o.s. Arbor, tak z řad ostatních občanů Chýně se zájmem o zeleň a zdravé životní prostředí. Celá akce bude podporována obcí Chýně, a to zejména umisťováním "náhradních výsadeb" do lokality biokoridoru Pod Duškánem. Další podpora ze strany obce bude ve formě propagace projektu a spolupráce při jeho popularizaci, například formou akce "Za každé dítě nový strom". Spolupráce s obcí by měla vzniknout i v oblasti žádostí o dotace, či oslovení soukromých sponzorů.

6

Plánované pěší propojení Strahovského rybníku a rybníku Bašta je zakotveno jednak v platném územním plánu obce Chýně, tak i v strategickém plánu rozvoje. Předpokádám tedy, že obec bude spolupracovat i při údržbě (kosení) pěšiny, která má právě toto propojení umožnit a povede nově zřízeným biokoridorem.

V Chýni dne 17. 11. 2009 Ondřej Jelínek

Stanovisko obce Chýně:

Stanovisko MÚ Černošice, odbor životního prostředí:

7

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA 1

Studie na revitalizaci nivy Litovického potoka - Simon, Kučera, rok 2000

Soupis doporučených dřevin

PŘÍLOHA 2

Situační plán řešeného území (parcela 740 a 720) v měřítku 1:1000

PŘÍLOHA 3

Plán vytyčení katastrální a vlastnické hranice.

PŘÍLOHA 4

Výřez z Plánu společných zařízení (KPÚ Chýně). Fialovou barvou jsou znázorněny pozemky ve vlastnictví obce Chýně.

8

Situační plán biokoridoru